Zdejší rodinný Resort Vysoká Lípa letos v létě připsal novou kapitolu. K původní Chalupě a Stodole přibyl nový moderní hotel s wellness, krytým bazénem a denně otevřenou restaurací. Majitelka Jana Novotná nás vítá s úsměvem, který je typický pro někoho, kdo není hoteliér, ale člověk spjatý s krajinou.
Z chalupy resort
„Vysoká Lípa je pro nás srdeční záležitost. Jezdili jsme sem už v sedmdesátých letech, nejdřív na chalupu. Později jsme v ní a předělané stodole provozovali ubytování, ale letos jsme ho doplnili o hotel, který nabízí moderní komfort, ovšem stále zůstává pevně zasazený do místní atmosféry,“ říká a dodává, že výhledy na Jetřichovické skály se nikdy neokoukají. Ani za mlhy, ani za jasného léta, ani v zimě, kdy se celé údolí promění v tichou pohádku.
Vnitřní bazén je celoročně vyhřívaný na třicet stupňů.
Ono to tady skutečně jako v pohádce vypadá. Pryč je původní kravín, který stával na místě dnešního hotelu, před ním se rozprostírá louka, několik chalup, a nad nimi nesmělý svit zapadajícího slunce. Nádech klidu, který tu visel ve vzduchu, se k nám dostal hned při vystoupení z auta. Za chvíli nás pozdravil jelen – ani nemrknete a máte ho před autem.
Pro Janu Novotnou je přitom resort, který nese jméno Vysoká Lípa po vesnici, v níž stojí, doslova srdcovou záležitostí. „Žili jsme v Ústí nad Labem, kde byla často inverze, a naši chtěli něco, kam by se před tím dalo utéct. A našli tohle místo,“ líčí. „Bylo to tady v katastrofálním stavu, a tak jsme sem jezdili každý víkend a neustále makali. Byl to zapadlý kus světa. Tehdy se tu o turismu nikomu ani nezdálo,“ dodává.
Dnes resort sice působí komorně, ale plně využívá krás okolní přírody a stoupající reputace Českého Švýcarska. A láká i spoustu hostů ze zahraničí: jen letos tvořili cizinci až tři čtvrtiny všech klientů. Uvnitř hotelu je všechno promyšlené – dřevo, kámen, jednoduchý design, který umocňuje klid. Restaurace, která je nově součástí areálu, je otevřená nejen pro hosty, ale i pro kolemjdoucí. Na menu najdete víc než jen turistickou klasiku – grilovanou zvěřinovou klobásu, pečenou jelení kýtu nebo domácí paštiku. K tomu pivo Falkenštejn a terasa s výhledem do lesa. „Chceme, aby hosté neměli pocit, že se sem přijeli jen vyspat, ale aby prožili celou atmosféru místa,“ říká Novotná.
Linka M: Když tě ulice srazí na dno, Nový prostor ti pomůže vstát. Už 25 let |
Večer na louce, když usedáme s pivem na venkovní lavičku, slyšíme něco, co město nezná – jemné bušení, šustění listí a zvuk, který patří přírodě. Jeleni. „Hosté jsou z toho nadšení, mně už to ale někdy trochu otravuje – někdy ta zvířata nemají vůbec ostych,“ směje se Novotná. Pro nás to je ale přesně to, proč sem lidé přijíždějí.
Výlet, který stojí za den
Ráno vyrážíme na výlet. Z resortu přes lesy a stinné cesty míříme k ruinám historického mlýna, známého jako Dolský mlýn. Údolí kolem, voda, mechy, kamenné koryto – všechno dýchá historií a klidem. Mlýn je jen ruinou, ale atmosféra je živá. Jen šumění vody, pár šustivých listů a výšky skal všude kolem. Znáte Pyšnou princeznu od režiséra Bořivoje Zemana? Dolský mlýn se díky této filmové pohádce z roku 1952 proslavil i za hranicemi regionu.
Dolský mlýn působí pohádkově i strašidelně zároveň.
Cesta krásným údolím kolem potoka Jetřichovická Bělá nás vede dál do vesnice Jetřichovice, která je vstupní branou do světa pískovcových věží a skalních stezek. V Jetřichovicích si dáváme pauzu, čaj, tatranku a nasedneme na autobus.
Ten nás vyveze do vesnice Mezná a odsud sestupujeme do kaňonu Divoká soutěska. Stěny skal se tyčí nad námi, chladná řeka hučí hluboko pod nohama, vzduch je vlhký, těžký a ticho je tak hluboké, že slyšíte vlastní dech. Je to jako vstoupit do jiné dimenze. V létě tady jezdí na loďkách turisté, v zimě je soutěska prázdná, tichá a drsná. A krásná.
Proč tu zůstaneme
Vysoká Lípa není jen resort, není to jen ubytování. Je to jakýsi příslib, že stále existuje místo, kde jde všechno zpomalit. Kde ráno začíná mlhou a srnci, den patří skalám a potokům, a večer sauně, večeři a tichu lesa. „Tohle místo si o to vysloveně říká,“ usmívá se Jana Novotná, když stojíme u hotelu a díváme se do lesa. „Naše Chalupa a Stodola mají hosty, kteří sem jezdí rok co rok, ale hotel a wellness přitáhnou nové návštěvníky, kteří si chtějí odpočinout, vydechnout a nechat se hýčkat všemi smysly.“
A když někdy v noci uslyšíte šustění listí, přestaňte přemýšlet o městském ruchu. Tady končí starosti. A začíná ticho. A jeleni přicházejí...
Tip na výlet
|
