Probuďte se, je rok 2016. Z reproduktorů hrají The Chainsmokers, všichni mají dokonale nacvičenou pózu s psím filtrem a ulice jsou plné lidí, kteří s mobilem v ruce loví virtuální Pokémony. Justin Bieber a Drake kralují hitparádám, Instagram je plný obyčejných fotek a sociální sítě ještě nepůsobí jako nekonečný závod o pozornost.
Přestože od té doby uplynulo deset let, rok 2016 se letos stal nečekaným fenoménem. Podle dat TikToku prudce vzrostl počet vyhledávání spojených s tímto rokem a miliony videí v současnosti používají speciální filtr, který napodobuje tehdejší estetiku starých instagramových efektů. Stačí jediný pohled a uživatelé se bez jediného slova vracejí do doby, kdy byl internet hravější a svět zdánlivě jednodušší.
Nostalgické hity i make-up styly
Právě hudba patří k hlavním spouštěčům této vlny nostalgie. Playlisty s označením 2016 zažívají obrovský nárůst poslechovosti a některé písně se dokonce znovu objevují v hitparádách. Staré hity znějí na večírcích i ve sluchátkách a připomínají období, kdy mnozí současní dvacátníci prožívali své první lásky, večírky i velká životní rozhodnutí.
Pamatujete si na hity roku 2016?Vybrali jsme pár songů, které před deseti lety měly největší úspěch a tak nějak orámovaly zmiňovanou dobu. Mike Posner – I Took A Pill In Ibiza (Seeb Remix) Jeden z největších hitů, který tehdy nesměl chybět na žádné party. Mike Posner nakonec dosáhl i na nominaci Grammy 2017 v kategorii Song Of The Year. Justin Timberlake – Can’t stop the feeling! I když je to ústřední píseň k animáku Trolls, který měl premiéru v říjnu 2016, v rádiích zněl už od května. Inspirací byl Justinovi jeho malý syn, který mu do života dle jeho slov přinesl radost. A ta z písně i klipu přímo čiší. Sigala ft. John Newman, Nile Rodgers – Give Me Your Love Energetický party hit, který nás provázel hlavně v prázdninových měsících. Měl tak možná i vliv na samotnou nostalgii roku 2016. |
Spolu s hudbou se vrací i tehdejší móda a styl líčení. Výrazné barvy, silné linky a maximální glamour, který byl pro rok 2016 typický, znovu zaplavují sociální sítě. Pro některé jde o zábavnou hru s minulostí, pro jiné o způsob, jak na chvíli uniknout z nynějšího světa plného nejistoty.
AI, tlak na výkon a dospělost
Právě v tom možná tkví hlavní důvod návratu do roku 2016. Psychologové upozorňují, že nostalgie sílí v obdobích, kdy se lidé cítí ohroženi změnami. Rychlý nástup umělé inteligence, obavy o budoucnost práce i neustálý tlak sociálních sítí vytvářejí prostředí, ve kterém minulost působí jako bezpečný přístav.
Pro mileniály a starší generaci Z je navíc rok 2016 obdobím dospívání. Tedy časem prvních zkušeností, svobody a pocitu, že svět je otevřený a plný možností. Není proto překvapivé, že právě k tomuto roku se tolik lidí vrací.
Popkultura pod drobnohledem? Známe nejvirálnější momenty roku 2025, které ovládly internet![]() |
Bezstarostná éra 2016
Otázkou ale zůstává, zda si nepamatujeme jen to hezké. Rok 2016 byl zároveň plný politických otřesů, společenských konfliktů i smutných událostí. Přesto nyní v kolektivní paměti převažuje obraz bezstarostné éry, kdy byl internet místem zábavy a neustálé sdílení ještě nebylo každodenní povinností.
Osobní zpověďTereza Šimurdová – redaktorka Jako někdo z generace Z tenhle návrat do roku 2016 vnímám hodně osobně. Nejde jen o staré písničky nebo legrační filtry. Pro spoustu z nás je to návrat do doby, kdy jsme byli mladší, méně vystresovaní a sociální sítě pro nás nebyly prací ani soutěží, ale hlavně zábavou. Pamatuju si, jak jsme po škole natáčeli krátká videa na Snapchat, sbírali si plamínky a neřešili, kolik lidí to uvidí. Instagram bylo místo, kam jsme dávali obyčejné fotky z výletů. Nikdo nemluvil o algoritmech, dosazích ani osobní značce. Prostě jsme sdíleli, co nás bavilo. V současnosti už to ale neplatí. Každé video má potenciál stát se virálním, ale taky být okamžitě odsouzené. Pořád něco sledujeme, hodnotíme a porovnáváme. Možná právě proto nás rok 2016 tak přitahuje... připomíná nám dobu, kdy jsme byli online, ale nebyli jsme pod takovým tlakem. Na druhou stranu, možná si ten rok trochu idealizujeme. I tehdy se děly špatné věci a svět nebyl dokonalý. Ale pro nás to byl začátek dospívání, čas takové té první svobody a velkých snů. Proto možná máme chuť obejmout naše 2016 já a říct mu, že všechno nakonec bude dobrý. |





















