Od prvního ledna 2026 vstupuje v platnost soubor změn, které zasáhnou každodenní život domácností, zaměstnanců, podnikatelů i rodičů. Stát upravuje limity u dohod, zvyšuje minimální odvody OSVČ, zpřesňuje daňová pravidla u benefitů a narovnává podmínky mezi hypotékami a družstevním bydlením. Ve zdravotnictví posiluje prevenci a otevírá cestu k hrazené digitální terapii. Školství čeká velká novela s přesunem části financování na zřizovatele. A rodinné právo mění pravidla výživného tak, aby bylo spravedlivější a snáze vymahatelné. Připravili jsme pro vás přehled těch nejdůležitějších změn.
Daně, odvody a práce
Rok 2026 přinese změny, které se projeví hned na výplatních páskách i v podnikatelských odvodech. Lidem pracujícím na dohodu o provedení práce se zvyšuje hranice, od které se začíná odvádět sociální a zdravotní pojištění. Nově se pojistné odvádí až od měsíční odměny 12 tisíc korun u jednoho zaměstnavatele, což oproti předchozímu roku posouvá limit o pět set korun. U dohody o pracovní činnosti se hranice nemění.
Na opačné straně stojí osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). U těch, kteří platí minimální zálohy, dochází od ledna 2026 k dalšímu skokovému navýšení. Minimální záloha na sociální pojištění má činit 5 720 korun měsíčně a na zdravotní pojištění 3 306 korun. V součtu to znamená 9 026 korun měsíčně. U paušální daně v nejnižším pásmu vychází měsíční platba na 9 984 korun. Pro mnoho živnostníků je to citelný nárůst, který se začne promítat do cash flow okamžitě od prvních plateb v novém roce.
Zvýšení minimální mzdy na 22 400 korun měsíčně se navíc přelévá i do dalších pravidel, která jsou na tuto částku navázaná. Mění se tak některé hranice a limity v systému, například u vybraných daňových nároků nebo povinných plateb.
Zpřísnění čeká také zaměstnanecké benefity. Stát jasněji vymezuje, že daňově zvýhodněné nepeněžní benefity mají být skutečným benefitem poskytovaným nad rámec mzdy, nikoli způsobem, jak část mzdy „překlopit“ do jiné formy. Pokud by benefity fakticky nahrazovaly běžnou peněžní odměnu, mají být posuzovány jako zdanitelný příjem.
Změny v oblasti bydlení
Významná změna se týká bydlení a daní. Od roku 2026 se narovnávají podmínky mezi hypotékami a družstevním bydlením, pokud jde o odpočet úroků ze základu daně. Dosud mohli úroky uplatňovat lidé s hypotékou, zatímco družstevníci, kteří splácejí úvěr bytového družstva prostřednictvím plateb spojených s užíváním bytu, tuto možnost neměli. Nově se i pro ně otevírá cesta k daňové úlevě.
Aby bylo možné odpočet uplatnit, musí byt sloužit k uspokojení bytové potřeby, nikoli k investičnímu pronájmu. Zůstává i roční limit pro odpočet úroků ve výši 150 tisíc korun. Změna se poprvé projeví v daňových přiznáních podávaných v roce 2027 za zdaňovací období roku 2026.
Změny ve zdravotnictví
Od 1. ledna 2026 se mění také zdravotnictví, především v oblasti prevence. Systém má být více zaměřený na včasný záchyt onemocnění a na individuální práci s riziky konkrétního pacienta.
Velkou změnou je rozšíření preventivních programů. Screening kolorektálního karcinomu se nově posouvá na věk od 45 let, zatímco doposud začínal později. Program se bude vztahovat na osoby ve věku 45 až 74 let a cílem je zachytit nádory tlustého střeva a konečníku včas, ještě před rozvojem závažných komplikací.
Preventivní prohlídky u praktických lékařů se mají více přizpůsobit jednotlivci. Některá vyšetření budou prováděna častěji a součástí změn je také vznik osobního plánu péče o zdraví, který má pacientovi pomoci lépe pracovat s rizikovými faktory, jako jsou metabolické potíže nebo kardiovaskulární rizika.
Nově se posiluje také péče o duševní zdraví. Od ledna bude dostupná digitální forma kognitivně-behaviorální terapie pro pacienty s úzkostmi a depresemi jako hrazený zdravotní výkon. Terapie probíhá formou on-line modulů a zahrnuje i odbornou zpětnou vazbu. Cílem je zvýšit dostupnost péče v době, kdy je poptávka po psychologické pomoci dlouhodobě vysoká.
Změny ve školství
Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti významná část takzvané velké novely školského zákona. Zásah je systémový, protože mění financování, organizaci i některé prvky řízení škol.
Jedním z nejcitlivějších bodů je změna financování nepedagogické práce. Odpovědnost za platy nepedagogických zaměstnanců a související neinvestiční výdaje přechází na zřizovatele, tedy obce a kraje. To pro ně znamená vyšší finanční odpovědnost a zároveň větší tlak na plánování školských rozpočtů.
Novela zároveň upravuje financování podpůrných pozic na základních školách, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové a sociální pedagogové. Mění se také pravidla fungování školských rad a některé postupy při konkurzech na ředitele.
Ve středním a vyšším odborném vzdělávání se rozšiřují možnosti organizace výuky. Zavádí se možnost kombinované výuky s distančními prvky a rozvíjí se rámec pro duální praktické vyučování. Vyšší odborné školy získávají prostor pro krátké programy terciálního odborného vzdělávání v délce jednoho až dvou let, které mají lépe odpovídat potřebám trhu práce.
Novelizace otázky výživného
Od ledna vstupuje v účinnost novela občanského zákoníku a souvisejících předpisů, která mění pravidla pro stanovení a vymáhání výživného na nezletilé děti. Záměrem je posílit postavení rodiče, který výživné vymáhá, a současně zvýšit tlak na povinné rodiče, aby platili včas a v odpovídající výši. Změna se týká samotného rozhodování soudu. Nově se při posuzování odůvodněných potřeb dítěte může více zohledňovat i jejich budoucí vývoj, pokud je rozumně předvídatelný. Soud má také výslovněji hodnotit nejen aktuální příjmy povinného rodiče, ale i jeho reálné výdělečné možnosti. Pokud se rodič bez důvodu vzdává výhodnější práce nebo záměrně nevyužívá svou kvalifikaci a možnosti na trhu práce, může soud stanovit výživné podle toho, jakého příjmu by byl schopen dosahovat.
Novinkou je rovněž zvláštní režim úroků z prodlení u neplaceného výživného pro nezletilé děti. Smyslem je zvýhodnit děti, které se bez výživného ocitají v nejzranitelnější situaci a nemají možnost výpadek příjmů nahradit vlastní činností.
Zároveň má vyšší sankce motivovat povinného rodiče k dobrovolnému plnění. Nejvíce diskutovanou novinkou je možnost postoupit splatnou pohledávku na dlužném výživném k vymáhání jiné osobě.
Tím se otevírá cesta, jak získat dlužné částky rychleji bez toho, aby rodič musel procházet nákladným vymáháním. Zákon ale stanovuje podmínky, které mají chránit hlavně zájem dítěte, včetně situací, kdy je potřeba schválení soudem.
