Ceny ropy i zemního plynu na světových trzích výrazně rostou. A to poté, co se ve středu a ve čtvrtek vyostřil konflikt na Blízkém východě a terčem útoků se stala klíčová energetická infrastruktura. Investoři reagují na rostoucí riziko narušení dodávek z jednoho z nejdůležitějších regionů pro globální energetiku.
Severomořská ropa Brent, která slouží jako globální benchmark (referenční značka pro ocenění v tomto případě lehké, sladké ropy těžené v Severním moři), během čtvrtka posílila o téměř osm procent. Dostala se tak na zhruba 115 dolarů (téměř 2,5 tisíce korun) za barel, což je nejvíce od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Americká ropa WTI pak zdražila na přibližně 96 dolarů (dva tisíce korun) za barel.
Zdražuje i zemní plyn
Ještě výraznější výkyvy zaznamenal trh se zemním plynem. Za prudkým zdražením stojí především série útoků na energetická zařízení v regionu. Írán zasáhl jedno z nejdůležitějších zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG) na světě – katarské centrum Ras Laffan. Podle společnosti QatarEnergy utrpěl areál rozsáhlé škody po dvou raketových útocích během pouhých 12 hodin.
Napětí dále eskalovalo poté, co Izrael zaútočil na íránské plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu, které je součástí největšího naleziště zemního plynu na světě sdíleného s Katarem. Írán následně pohrozil dalšími útoky v regionu a jako možné cíle označil Saúdskou Arábii, Katar či Spojené arabské emiráty.
HMS v atletice 2026: Polská Toruň hostí světovou elitu. Jaké šance mají Češi? |
Babiš se obává prudkého zdražování plynu
Právě útok Izraele zkritizoval premiér Andrej Babiš. Ten se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. „Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje. To jsme si ještě včera (ve středu) před tím útokem mysleli, že ceny pohonných hmot v ČR dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat,“ uvedl.
Odkázal také na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu nic nevěděly. Izrael podle Trumpa už na toto mimořádně důležité pole útočit nebude.
Donald Trump. (11. března 2026)
Co bude dál?
Výhledově se situace spíše nezlepší, ba naopak. „Eskalace na Blízkém východě, cílené útoky na ropnou infrastrukturu a smrt íránských vůdců. To vše signalizuje dlouhodobější narušení dodávek ropy,“ uvedla analytička Priyanka Sachdevaová ze společnosti Phillip Nova.
Škrt a vana je v tahu. Neblaze proslulou křižovatku v Praze 7 projíždějí někteří řidiči „na prasáka“ |
Podle analytiků by další eskalace mohla situaci ještě výrazně zhoršit. Jak upozorňuje společnost Rystad Energy, případné další útoky na energetickou infrastrukturu by mohly zvýšit ceny ropy minimálně o dalších 10 dolarů (zhruba 200 korun) za barel a dále narušit dodavatelské řetězce.
Vývoj na energetických trzích tak zůstává v následujících dnech vysoce nejistý a bude do značné míry záviset na tom, zda se konflikt podaří stabilizovat, nebo zda dojde k jeho dalšímu rozšíření.
Zatím se však situace eskaluje. Odvetné útoky Íránu totiž už zasáhly i další části regionu. Podle dostupných informací se terčem staly rafinerie v Saúdské Arábii, zatímco v Kuvajtu vypukly po dronových útocích požáry ve dvou ropných zařízeních, které se podařilo uhasit.
Íránská letadlová loď pro drony Shahid Bagheri
Konflikt ovlivňuje i lodní dopravu
Rizika se přitom netýkají pouze samotné infrastruktury, ale i přepravy surovin. Konflikt negativně ovlivňuje lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Jakékoli omezení provozu v této oblasti by mohlo mít okamžitý dopad na globální trhy.
Obzvlášť silně blokáda zasahuje Itálii, Belgii a Británii, zjistila analýza provedená Vídeňským institutem pro analýzu dodavatelského řetězce (Supply Chain Intelligence Institute), Centrem pro vědu o komplexnosti (CSH) a Delftskou univerzitou.
Do Letňan míří expediční speciály i rodinné obytné vozy, sezona karavaningu startuje |
Problém má Itálie
Nejpostiženějším členským státem Evropské unie, který dováží zboží z blokovaných států Perského zálivu, je s objemem 9,8 miliardy amerických dolarů (asi 210 miliard Kč) Itálie. Země dováží z Kataru zkapalněný zemní plyn (LNG) v hodnotě přibližně 4,4 miliardy USD ročně a propan v hodnotě přibližně 3,2 miliardy dolarů.
Zvláštní obavy dále panují kolem Kataru, který patří mezi klíčové exportéry LNG. Většina jeho infrastruktury je soustředěna právě v oblasti Ras Laffan, což zvyšuje zranitelnost celého systému. Případné delší výpadky by se rychle promítly nejen do regionálních dodávek, ale i na globální trhy, zejména v Asii.
Kolaps magistrály kvůli tramvajím u Muzea nehrozí, tvrdí organizátor pražské dopravy |
Evropa navíc vstupuje do tohoto období s relativně nízkými zásobami plynu. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe byly zásobníky v Evropské unii naplněny z necelých 29 procent, v České republice se pohybovaly těsně pod hranicí 30 procent. To zvyšuje citlivost trhu na jakékoli výpadky dodávek a zesiluje cenové výkyvy.
