Rybářský magazín deníku Metro oslovil další z vás rybářů a sepsal příběhy, o které stojí za to se podělit. Třeba jako v případě Radka Filipa, který si šel splnit sen o hlavatce a málem se mu to povedlo. „Vždycky jsem snil o ulovení hlavatky. Když jsem na ně jel poprvé, dostal jsem ostrý záběr hned první večer. Moje první hlavatka byla na prutu! Jenže ve stejnou chvíli měl záběr i můj parťák David. Zdolávali jsme a – světe, div se – vytáhli jsme stejnou rybu,“ vzpomíná Radek. „Bohužel pro mě jsme ale zjistili, že v tlamě byla jen Davidova nástraha. Do mého wobleru se hlavatka zřejmě jen zamotala při výpadu. Takže jsem se své vysněné první hlavatky vlastně nedočkal – ale aspoň vím, že existuje a že se mi nebojí ukázat.“
Zacinkala rolnička
Kdo chytá pravidelně, ví, že z vody se dá vytáhnout kdeco. Radek pokračuje: „Už jsem vytáhl botu, spodní prádlo, polovinu lesa, cizí prut, na Floridě želvu. Slyšel jsem i historku o sumcaři, který z vody vytáhl zloděje – chlápek mu chtěl ukrást nástražní rybu z prutu, jenže zrovna zacinkala rolnička, sumcař zasekl a místo sumce měl lapeného člověka za ruku. Nevím, jestli je ta historka pravdivá, ale jestli ano, tak bych chtěl vidět obličej přistiženého,“ směje se Radek Filip.
Rybářský ráj v srdci Prahy: Vltava u zoo nabízí kapitální úlovky i zážitek s divočinou |
Místo ryby vydra
A v podobném duchu pokračují i další rybáři, kteří se s námi podělili o své neobyčejné úlovky. David Jošek, vášnivý vláčkař z jižních Čech, zažil situaci, kterou by člověk čekal spíš na safari: „Nahazuju do proudu, tahám gumu kolem padlého stromu… najednou záběr. Cítím, že to je velký. Jenže místo ryby se z vody vynořila vydra. Oba jsme lovili na stejném místě a opravdu se jí to nelíbilo. Asi jsem jí zkazil večeři. Párkrát se mi také podařilo při náhozu trefit kachnu, která zrovna letěla kolem. Ale vždycky to dopadlo dobře.“ Michal Doležal z Přezletic zase jednou zapomněl, že rybaření je často i o dobré fyzické kondici: „Chytali jsme v noci na přehradě. Najednou brutální jízda. Vyběhnu z bivaku bos, šlápnu do bahna, podklouznu a spadnu přímo do vody. Rybu jsem samozřejmě ztratil, ale stal jsem se legendou výpravy. Prý jsem se z vody vynořil jako jezerní příšera z hororu – jen s tím rozdílem, že jsem měl na hlavě čelovku a v ruce kaprový prut.“ A do třetice všeho dobrého – nebo divného – Roman Maleš z Berouna vzpomíná na svůj „úlovek století“: „Chytám na feeder, záběr malý, ale rozhodnu se přiseknout. Táhnu, těžké to je, ale ryba to není. Nakonec z vody dostanu malý dron – celý zabahněný. Později jsem zjistil, že ho tam před měsícem ztratil kluk z vesnice, co ho testoval nad vodou. Takže jsem místo cejna chytil technologii.“ Rybářské historky nejsou jen o tom, kolik to mělo kilo. Jsou o překvapení, o smíchu i občasné nervozitě.
Ať už chytáte pod přehradou, v horské bystřině, nebo na městské řece, vždycky se může stát něco, co vám navždy utkví v paměti. Tak ať vám to bere – a hlavně ať je u toho legrace!
