Obsah |
Konec prázdnin často budí mylný dojem, že hlavní sezona klíšťat je již za námi. Od začátku letošního roku do 10. srpna přitom spadlo v Česku nejméně srážek od roku 1961, což aktivitu klíšťat během letních veder tlumilo. S příchodem podzimní vlhkosti a příznivých teplot se však paraziti opět vracejí k životu. S rostoucími houbami se do lesů zároveň vrací zástupy lidí, což vytváří ideální podmínky pro nárůst počtu nákaz.
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky |
Na podzimní rizika a vliv počasí upozorňují i přední parazitologové. „Přestože se často hovoří o ‚jarním‘ a ‚podzimním‘ vrcholu, klíšťata jsou víceméně aktivní po celé vegetační období. Současné klimatické změny vedou spíše k prodlužování období aktivity, kdy jsou podmínky pro klíšťata vhodné,“ vysvětluje Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj za podzimním výkyvem stojí především změna chování lidí a jejich častější výlety do přírody a na zahrady.
Jaká je aktuální aktivita klíšťat?
Že podzimní riziko není zanedbatelné, jasně dokládají i loňská data.
- V roce 2025 bylo v Česku hlášeno 703 případů klíšťové encefalitidy a 163 z nich připadlo na září, říjen a listopad.
- Téměř čtvrtina všech případů za celý rok tak byla hlášena až během podzimu.
- V roce 2023 tvořilo období od září do prosince dokonce 34 procent celoročního počtu případů a během podzimu se objevilo téměř třikrát více nakažených než na jaře od března do května.
Po deštích se lesy plní houbami. Tady mají Pražané největší šanci na plný košík |
Přímou souvislost mezi houbařskou sezonou a nárůstem počtu onemocnění potvrzuje i klinická praxe. „Například v letech, kdy se na podzim urodí hodně hub, vidíme v září až říjnu výrazný nárůst případů encefalitidy. Nejvíce onemocnění se objevuje během léta, tedy od června do srpna, nakazit se je však možné i mimo hlavní sezonu – případy se objevují i v listopadu, začátkem prosince nebo už v březnu a dubnu,“ říká infektolog Aleš Chrdle, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Klíšťata číhají nejen na procházce lesem.
Kde všude žijí klíšťata?
Ve Středočeském kraji bylo do konce srpna hlášeno 1 468 případů lymeské borreliózy, což je v absolutním počtu nejvíce ze všech krajů v České republice. Jen během samotného srpna přibylo ve středních Čechách 314 případů borreliózy a od začátku roku lékaři v kraji evidují také 21 případů klíšťové encefalitidy.
Pozadu nezůstává ani Praha, kde hygienici do konce srpna zaznamenali 916 případů lymeské borreliózy a 21 případů klíšťové encefalitidy.
- Jen během prázdninových měsíců července a srpna přibylo v hlavním městě 385 případů borreliózy.
- V celorepublikovém měřítku eviduje Státní zdravotní ústav (SZÚ) do konce srpna již 460 případů klíšťové encefalitidy a 10 683 případů lymeské borreliózy.
- Během srpna přibylo v Česku 125 případů encefalitidy a 2 575 případů borreliózy.
Škvor v uchu, pavouk v ústech a klíšťata na stromech. Těchto 10 mýtů o hmyzu děsí zbytečně |
Do lesa proto patří repelent, světlé dlouhé oblečení a uzavřená obuv. Po návratu je vhodné prohlédnout tělo, oblečení, děti i domácí zvířata a kontrolu zopakovat také následující den.
- Přisáté klíště je třeba co nejdříve odstranit a místo vydezinfikovat.
- Specifickou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování, které lze zahájit v průběhu celého roku.
- Lidem od 50 let je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, mladší mohou využít příspěvky zdravotních pojišťoven.
Na co si dát pozor při sběru hub?
Při podzimním lovu „hřibů praváků“ do smaženice se vyplatí zvýšená obezřetnost, ať už jdete do lesa sami, anebo jako celá rodina. Zprvu bezstarostná procházka se totiž může snadno proměnit v nepříjemnou zkušenost, pokud podceníte aktivitu klíšťat, zrádný terén plný kořenů nebo možnost zabloudění. Pro bezpečný návrat z lesa s plným košíkem tak myslete na správné vybavení, nabitý telefon i dostatečnou prevenci.
Pět hlavních nástrah podzimního lesa Muchomůrka tygrovaná, také muchomůrka panterová či muchomůrka tygrovitá, je jedovatá a halucinogenní houba.
|
