Šakal obecný (Canis aureus) patří mezi nejrychleji expandující savce současné Evropy. Ještě v 19. století a velkou část století dvacátého byl jeho výskyt omezen především na Balkán a oblasti kolem Černého moře. Od osmdesátých let minulého století se však začal rychle šířit směrem do střední, západní i severní Evropy. Dnes se objevuje například v Německu, Rakousku, Polsku, Pobaltí, Skandinávii nebo Francii. V České republice byl první doložený výskyt šakala zaznamenán v roce 1998 na jižní Moravě, první rozmnožování pak v roce 2017.
Střetnutí s vlkem si užijte. O setkání s člověkem opravdu nestojí, říká odborník |
Zjistili to vědci, kteří analyzovali téměř 9000 akustických monitoringů z 13 evropských zemí a sledovali, které faktory výskyt šakalů podporují, nebo naopak omezují, Ukázalo se, že šakalům prospívají krátké zimy, mozaikovitá krajina a blízkost vodních ploch. Nejvýznamnějším faktorem je ale ubývající přítomnost vlka obecného.
Člověk mění vztahy mezi predátory
Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 % evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek své současné rozlohy výskytu.
Výzkum
|
Lidská sídla poskytují šakalům jakýsi „ochranný štít“. V blízkosti lidí totiž vlci omezují svou aktivitu, a šakali tak mohou bezpečněji přežívat i v oblastech s trvalým výskytem vrcholových predátorů. „Výsledky ukazují, že člověk dnes výrazně ovlivňuje vztahy mezi predátory v evropské krajině. Šakalům nepomáhá jen změna klimatu nebo fragmentace krajiny, ale i to, že v okolí lidských sídel nacházejí útočiště před vlky,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Studie zároveň podporuje takzvanou hypotézu „uvolnění mezopredátorů“. Podle ní historický úbytek vlků v Evropě vytvořil podmínky pro rychlé šíření některých středně velkých šelem, mezi které šakal patří. Největší potenciál další expanze mají západní a jižní části Evropy, například Francie nebo Pyrenejský poloostrov. „Na Pyrenejském poloostrově by příchod šakala mohl mít velice negativní vliv na regionální biodiverzitu, zejména pak na řadu evropsky ohrožených stepních druhů ptáků,“ říká Šálek.
Návrat vlků může expanzi zpomalit
„Šakal je mimořádně přizpůsobivý druh. Dokáže využívat zemědělskou krajinu, okraje měst i silně pozměněná stanoviště. Právě tato ekologická flexibilita stojí za jeho úspěšným a rychlým šířením Evropou,“ doplňuje Šálek.
Na Broumovsku žije rekordních až 27 vlků, ukazuje letošní sčítání |
Autoři ve studii upozorňují, že návrat vlků do evropské krajiny může další šíření šakalů částečně zpomalit. Obnova populací vrcholových predátorů tak může fungovat jako přirozený mechanismus regulace středně velkých šelem. Efekt však výrazně oslabuje právě lidská přítomnost.
„Ochrana velkých šelem není jen otázkou samotných druhů, ale celého fungování ekosystémů. Jakmile člověk změní vztahy mezi predátory, může to ovlivnit rozšíření živočichů v celoevropském měřítku,“ uzavírá Šálek.
