Víc nemocí nemusí nutně znamenat, že se zdravotní stav populace zhoršuje. Rozrůstající se kolonky a čárky počítající nemocné jdou také na účet stále dokonalejším diagnostickým metodám moderního zdravotnictví.
Na výčet vám prsty dvou rukou nestačí
Jednou z lékařských kategorií, která se neustále rozšiřuje o nová poznání, je neurologie. Vedle základních neurologických onemocnění zjišťují odborníci stále více a více podkategorií. „Vzácných onemocnění v rámci každého lékařského oboru je hodně, v neurologii se například blížíme už k počtu tisíc těch vzácných,“ říká Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha (VFN).
Neurologie jako taková pod sebou zahrnuje značnou část pacientů, onemocnění nebo poškození základního nervového systému se řadí k nejčetnějším. Patří sem například epilepsie, alzheimer, cévní mozkové příhody, nejrůznější bolesti hlavy nebo roztroušená skleróza či Parkinsonova nemoc. „Nikdo si nemůže být jistý, že ho některá z těchto nemocí nepotká. Protože jsou druhy neurologických onemocnění, které jsou dědičné nebo se projeví u novorozence, v prvních letech školního věku, ale i ve třiceti, čtyřiceti letech anebo i po padesátce,“ zdůrazňuje Jech.
Týká se to třeba roztroušené sklerózy, případně amyotrofické laterální sklerózy, které se mohou objevit až mezi čtyřicátým a sedmdesátým rokem věku.
Usněte a my vás změříme
Četnost vzácnějších variant neurologických potíží zjistí lékaři častěji u těch, kteří už nějakým onemocněním tohoto druhu trpí. Týká se to i pacientů s nervosvalovým onemocněním, které se u nich projevilo již po narození a jsou trvale upoutáni na vozík.
„Tito pacienti se někdy setkají s poruchami dýchání, které se u nich projeví poprvé ve spánku, předtím je jejich lékař neměl možnost zjistit,“ říká Simona Dostálová, specialistka neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN. Může to mít projevy jako lapání po dechu, ale i zhoršenou schopnost spánku.
„Zdali se jedná se o poruchu, to se dá nejlépe zjistit ve spánkové laboratoři, kdy pacientovi měříme nejrůznější parametry spánku a lze tak do budoucna usnadnit léčbu a oddálit postup neurologického onemocnění,“ připomíná specialistka spánkového centra. Víc dospělých pacientů s neurologickými problémy „vděčí“ i za dokonalejší zjištění již u dětských pacientů hned po narození. To vede pochopitelně i k tomu, že děti, které se kdysi nedočkaly vyššího věku, se nyní dožívají dospělosti.
Že by i Putin?
|
