„Nevážně by se dalo říci, že když ponocujete, navštěvujete častěji ledničku,“ komentuje Nevšímalová. Spolu s neurologem Karlem Šonkou, specialistou na spánkové poruchy, vidí ale základní příčinu ve změnách životního stylu. V tom, že alespoň naše evropská a severoamerická civilizace funguje nonstop čtyřiadvacet hodin denně.
V Česku pracuje podle střízlivých odhadů až čtvrtina lidí ve směnném režimu, tedy zcela mimo přirozené biorytmy. „Řada z nich trpí různými poruchami spánku, ale ne všichni to řeší,“ říká pro deník Metro Šonka.
Den pro nespavé
|
Důvodem je třeba to, že jinou práci neseženou. „Často je pro ně taková práce finančně natolik zajímavá, že tohle hledisko zvítězí nad zdravotními problémy,“ tvrdí Karel Šonka.
Další vykolejení mimo obvyklý spánkový režim představuje ponocování. Ať již kvůli zábavě, nebo práci navíc, ale také kvůli vysedávání u počítačových her. Modré světlo displejů ještě víc nabudí organismus a prodlužuje dobu nutnou k usnutí.
Poruchy spánku nemají vliv jenom na únavu. „Mohou vést k rychlejšímu rozvoji některých nemocí spojených původně až s vysokým věkem,“ upozorňuje Šonka. Jedná se třeba o Parkinsonovu nemoc nebo alzheimera.
Dalšími průvodními jevy jsou snížený pracovní výkon, riziko srdečních onemocnění, u řidičů riziko dopravních nehod. Manažeři se dopouštějí chybných rozhodnutí. „Pro ženy představuje narušení přirozeného spánkového rytmu třeba poruchy menstruačního cyklu a také problémy s otěhotněním,“ připomíná neurolog Šonka.
Podle lékařky Nevšímalové je také nezdravé přesouvání aktivit, jako je sport nebo třeba stále oblíbenější saunování, do večerních hodin. „Člověk by měl výrazné fyzické aktivity, není-li to nezbytné, utlumovat kolem sedmé hodiny večerní,“ připomíná neuroložka.
Časová pásma. Časté létání na východ vede ke stresu
|
