Do práce nastoupí nový zaměstnanec. A obvykle se najde ve stávajícím kolektivu někdo, kdo ho progoogluje a všem oznámí, kolik je příchozímu let, kdy slaví narozeniny a další podrobnosti z jeho soukromí. Jak totiž vyplývá z nejnovějšího průzkumu, který si nechala Česká spořitelna zpracovat agenturou Ipsos, více než osmdesát procent z nás totiž vnímá, že jsou lidé stereotypně posuzováni podle věku.
Populace stárne, v Česku je stále víc seniorů
Obvykle se traduje, že věková diskriminace, ageismus, zasahuje výhradně starší věkové kategorie. Platí to však i opačně. „Přes polovinu mladých lidí ve věku 18 až 29 let se setkalo s posouzením podle svého věku, nejčastěji při hledání práce, nebo pak už v zaměstnání. „Mají ale tyto zkušenosti i z mezilidských vztahů a také v rodině,“ připomíná socioložka Lucie Vidovičová.
V Česku stereotypy dané věkem v současnosti zesilují. „Tento fenomén je stále aktuálnější zejména v souvislosti se stárnutím populace,“ vysvětluje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. V roce 2023 představovali lidé ve věku 65 let a více jednu pětinu, přitom o třicet let dříve bylo v populaci jen 13 procent těchto lidí.
Vysoké funkce v politice. Sedmdesát a dost!
Co se taky říká
|
Jednou z oblastí, kde se ageismus projevuje a kdy například snižuje chuť mladších generací zapojit se do společenského dění, je politika a vůbec správa věcí veřejných. „Může to ovlivňovat i jejich životní spokojenost,“ říká Fialová. Nemají chuť se politikou zabývat.
Proto v průzkumu nepřekvapuje, že sedmdesát procent dotazovaných, bez ohledu na to, zda byli mladší nebo starší, se domnívá, že vysoké funkce v politice by měli vykonávat lidé jen do určitého věku, nejčastěji se zmiňují o hranici 70 let. „Můžeme se jen dohadovat, zda tento postoj ovlivnily i problémy spojené se stářím u amerického prezidenta Joea Bidena,“ připouští Marek Šubr z marketingu České spořitelny, který se na průzkumu podílel.
Možná je také zajímavé, že více než čtyřicet procent dotazovaných se v průzkumu Ipsosu vyjádřilo pro zrušení dolní věkové hranice pro senátorské a prezidentské funkce . Podobně by třetina z dotazovaných snížila i věkovou čáru pro možnost volit, a to na 15 let, stejně jako to platí pro trestní zodpovědnost.
Seniorka v minisukni?
Průzkum hledal i nejčastější stereotypy, které máme s nějakým věkem spojené. Například že od určitého věku by neměla žena nosit minisukně. To si myslely téměř dvě třetiny zpovídaných. Přitom však nestanovili, od kterého roku by to mělo podle nich platit. „Šestatřicet procent respondentů se zmínilo o tom, jak vidí stárnutí. Zatímco muži údajně zrají, ženy naopak stárnou,“ cituje z průzkumu Lucie Vidovičová. Zhruba stejný počet se domnívá, že kvůli častější zdravotní péči a výplatě penzí zatěžují senioři státní rozpočet. intimní život vidí třetina dotázaných jasně. „Sex po sedmdesátce odporuje dobrému vkusu“ uváděli někteří.
Vzájemné nazírání generací podle Marka Šubra komplikuje skutečnost, že není málo dětí a mladistvých, kteří se nevídají se seniory. „Vnoučatům schází často setkávání s prarodiči a vzájemně pak mezi nimi schází vzájemná tolerance,“ říká Šubr.
„Mladí vídají seniory často jen v MHD nebo v obchodech, v rámci rodiny nejsou mnozí zvyklí se mezigeneračně setkávat. Vedou věkově segregovaný život, připomíná Vidovičová.
Senátoři, prezidenti, obránci vlasti. Pro koho platí věkové omezení?
|
