Sezona lyžování je na dosah. Češi a Slováci se lákají vzájemně na své hory.

Digitalizace. To je trend, který už nemíjí ani horská lyžařská střediska. Kdo může a kdo má dost peněz, hledá cesty, jak zájemcům o lyžování usnadnit pobyt. „Možnost koupit si skipas je samozřejmě on-line na internetu, ale přibývají platební automaty už i na parkovištích, aby lyžař neztrácel zbytečně čas,“ upozorňuje Richard Knot, ředitel Asociace horských středisek České republiky (AHS).

Skiareály zaplatily miliardu za novinky
Modernizace zimních radovánek vyšla letos provozovatele areálů (asociace sdružuje asi dvě třetiny všech areálů v Česku) kolem 1,1 miliardy korun. A to včetně nových nebo výrazně modernizovaných lanovek, rozšířených sjezdových tratí a také uvedené digitalizace provozu.

I přes vysoké investice, ceny energií v loňském roce a inflaci ale zdražování není tak markantní. Ve většině středisek budou ceny jen mírně vyšší nebo zůstávají na stejné úrovni, někde možná o jednotky procent klesnou. „Uvědomujeme si, že tlak na výdaje v domácnostech vzrostl, majitelé areálů si nemohou velké zdražení dovolit,“ konstatuje prezidentka AHS Kateřina Neumannová. Naznačuje, že případné vyšší náklady berou provozovatelé na svá bedra. Pozitivní zpráva z loňské sezony je, že přes zvýšené náklady žádný areál nezavřel brány a nedemontoval vleky, jako se to stalo v jednom případě v Alpách.

Průzkum, který si asociace nechala zpracovat, ukázal, že tři čtvrtiny těch, kteří jezdí na lyže pravidelně, se na hory chystají i letos. Pobyt na sněhu plánují i ti, kteří nejsou pravidelní vyznavači sjezdování či běžkování. „Navíc přibývají čeští klienti. Zatímco před covidem byl poměr našinců a cizinců půl na půl, teď je to přibližně 55 ku 45 procentům v prospěch domácích,“ říká Knot.

Letní idyla je za námi, sněžná děla jsou už nachystána k zasněžování.

Přibývají nádrže vody na zasněžování i technika
Účinnost sněžných děl a rozprašovačů umělého sněhu se za posledních deset let zdvojnásobila. Při menší spotřebě vody a elektřiny dokáže technika lépe pokrýt sjezdové tratě. Zasněžování podle provozovatelů není důležité jen kvůli prodloužení sezony, ale i pro rychlejší náběh. Přirozené zasněžení na dostatečně silnou vrstvu trvá až dva týdny, s umělým lze spustit provoz už za čtyři až pět dní.

„Vysloveně proti zasněžování sjezdovek je asi jen desetina respondentů z našeho průzkumu, v minulosti to bývalo víc,“ připomíná ředitel AHS Knot. Lidé přijali fakt, že bez techniky se současné světové lyžování už neobejde. V areálech navíc přibývají nádrže na vodu, z nichž čerpají areály vodu a méně jí odebírají z vodních toků. Je jich zatím necelá čtyřicítka. Kromě zásobníků vody si pomáhají stále častěji v areálech zásobníky na hotový sníh. Pomocníkem se stává nově i navigace Snowsat. Ta přes satelity přesně změří výšku sněhové vrstvy na sjezdovce s přesností na centimetry, lze proto zasněžovat jen v kritických místech, což šetří prostředky a energie.

Chceme na horách i Slováky
Udržitelnost se ale projevuje i v tom, že je v areálech stále víc nádob na tříděný odpad. „Jsou z recyklovaných materiálů, my tento trend podporujeme,“ upozorňuje nově jmenovaný ředitel agentury CzechTourism (CT) František Reismüller. CzechTourism se snaží do našich hor přilákat ale i zahraniční lyžaře.

„Na ty z okolních států cílíme kampaň na sjezdovky, přilákat chceme i klienty ze zemí, které jsou takříkajíc placky, to jest z Nizozemska a Dánska,“ říká Reismüller. Reklamní kampaň směřuje i na Slováky, kteří lákají Čechy na svá střediska nejen ve Vysokých a Nízkých Tatrách. „Proto nabízíme zájemcům ze Slovenska běžkování, v tomto směru máme lepší podmínky,“ konstatuje ředitel CzechTourismu. Na zimní radovánky na horách, ale i ve městech letos láká CT ve třinácti zemích. Kvůli válce nyní zrušila agentura kampaně pro Izrael, odkud jeho obyvatelé ale do českých hor pravidelně jezdí.