Angličtina je cizím jazykem číslo jedna – na českých školách se ji děti učí už na prvním stupni. Přitom ještě před sto lety byla ve stínu francouzštiny i němčiny.
Jedním z prvních anglických románů dostupných českým čtenářům byl Robinson Crusoe. „Česky poprvé vyšel v roce 1797, tedy téměř osmdesát let po originálu (1719), a to jako nedokonalý překlad německé adaptace Robinsona od J. H. Campeho. Na první český překlad odpovídající originálu si čtenáři museli ještě sto let počkat,“ uvádí filozof a prozaik Marek Toman. Doplňuje, že Shakespearova díla u nás byla zpočátku překládána z německých nebo francouzských verzí, nikoli přímo z angličtiny.
Národní obrození, které zdůrazňovalo vzdělání a kultivaci českého jazyka, nicméně vedlo také k většímu zájmu o překlady cizojazyčných děl. Například první pokusy o přímé překlady Shakespeara do češtiny pocházejí ze 40. let 19. století, ale teprve v druhé polovině století se začaly objevovat kvalitnější překlady, které si získaly širší publikum.
Exotický jazyk
Výuka angličtiny ve školách byla v tomto období stále vzácná. Některá elitní gymnázia v Praze a Brně nabízela angličtinu jako volitelný předmět, většina studentů se však učila němčinu, francouzštinu a latinu. Angličtina byla považována za „užitečný, ale exotický“ jazyk vhodný pro obchodníky a cestovatele.
Jedním z prvních významných českých anglistů byl filolog a překladatel Josef Václav Sládek, který studoval v USA a přivezl do Čech hlubší povědomí o angloamerické kultuře. Sládek překládal anglickou poezii a významně přispěl k popularizaci anglické literatury v českém prostředí. První katedra anglické filologie vznikla na Karlově univerzitě v roce 1912 a založil ji jazykovědec Vilém Mathesius.
Obliba jazzu
Po vzniku Československa v roce 1918 se angličtina dostávala do širšího povědomí jen pomalu. „V době před druhou světovou válkou se v Československu na středních školách vyučovala řečtina, latina, francouzština a němčina. Výuka angličtiny probíhala jen vzácně,“ popisuje Magdaléna Svobodová ve své bakalářské práci s názvem Angličtina jako lingua franca z pohledu Čechů. Šíření angličtiny napomáhala i jazzová hudba, která se stala populární ve 20. a 30. letech minulého století.
Soudruzi jí nepřáli
Po roce 1948 se Československo dostalo pod vliv Sovětského svazu, což mělo na výuku cizích jazyků zásadní dopad. Angličtina byla považována za jazyk kapitalistického Západu a její výuka byla výrazně omezena. Hlavním cizím jazykem ve školách se stala ruština.
Po pádu bolševického režimu v roce 1989 nastal prudký nárůst zájmu o anglický jazyk. Ruština jako hlavní cizí jazyk byla ve školách rychle nahrazena právě angličtinou. Objevily se první soukromé jazykové školy a angličtina se stala klíčovým jazykem v podnikání, technologiích a cestovním ruchu.
Jazyk je v rukou vynalézavé generace Z
V současnosti je angličtina v Česku všudypřítomná. Mladší generace ji používají běžně v práci, při cestování i na sociálních sítích. Čeština navíc přejímá stále více anglicismů – slova jako meeting, deadline či influencer jsou nyní běžnou součástí slovní zásoby.
„Na slovníku generace Z je vidět, že význam angličtiny dál poroste. Mladí lidé v některých případech už používají jen anglicismy a původní český ekvivalent občas ani neznají. Přispívá k tomu i korporátní jazyk, který rovněž přinesl spoustu anglicismů,“ uzavírá Simona Škurková.
