Praha je až znepokojivě poklidné město. Co na to říká Neolokator.cz?
V poslední době jsme v rámci Prahy uskutečnili dvě podrobné studie, jednu v údolí Šáreckého potoka, kde šlo o návrh revitalizace bývalého lomu společně se sochařem Kurtem Gebauerem, druhá vznikla na okraji městské části Praha-Satalice, jde o návrh nového městského parku. Právě v Satalicích akce zdárně pokračuje a myslíme si, že zde vznikne unikátní prostor pro volný čas s novým potokem, kopcem na sáňkování i uměleckými artefakty. Zajímavostí je, že v tomto parku bude – díky unikátní skladbě produkčních rostlin – od jara do podzimu stále co jíst, zavařovat, anebo sušit do zásoby.
Vznikne tedy něco jako netradiční sad?
Ano, a ze stromů v něm budou hlavně lípy, duby, z ovocnáčů hrušně, třešně, slivoně a ořešáky. Z ostatních rostlin budou pro jarní období využity vrby na zpracování proutí, prvosenky jarní na víno, medovinu a ocet, řeřichy potoční na saláty. Pro letní období chystáme moruši, růži šípkovou na šťávy a čaje, taky různé druhy angreštů. Na podzim bude využitelný dřín jedlý, jalovec, jeřáb oskeruše, kdouloň nebo rakytník řešetlákový na léčivé oleje.
Která místa v Praze vycházejí z hlediska Neolokatoru jako vskutku zajímavá?
V Praze jde minimálně o dvě oblasti: vrcholovou partii Ďáblického háje nad Kobylisy, kde chceme znovu zpřístupnit bývalou geodetickou věžičku a její okolí, z které je prý vidět až na Krušné hory. Druhou oblastí je území kolem bývalé veleslavínské teplárny, kde usilujeme o resuscitaci bohužel zatím kanalizovaného Dejvického potoka odvodňujícího petřínský pískovcový masiv.
Která zákoutí metropole milujete a proč?
Rád doporučím nepříliš známý Chuchelský háj, kterému vévodí bývalá Pacoldova vápenka, neuvěřitelný dům-socha. Obecně jsou pro mě nosná – a to už je trochu neolokátorská deformace – místa, která jsou zapomenutá. Musím uvést čerstvou návštěvu Smečna, což je dvoutisícové městečko 27 kilometrů od Prahy, kde to stále vypadá jako v roce 1989. Místo s fantastickými památkami, nejstaršími varhanami v Čechách, výčepem umístěným do bývalého secondhandu, nikde žádná hnusná betonová zámková dlažba. Jednoduše zachovalé vnitřní Sudety.
Co ale s nimi?
Konzervovat nebo citlivě obnovit, ideálně bez nesmyslných dotačních programů.
Jakou roli pro vás hrají média?
V současné době vedu rozhovory s vědci a umělci na Českém rozhlasu Vltava. Také mám „svůj“ pořad pod názvem Reflexe! Kulturní krajina, která se věnuje všem neolokátorským tématům od změn v urbanismu přes archeologické výzkumy až ke krajinářským počinům.
Na co se v blízké době opravdu těšíte?
Opravdovou radost mi dělá projekt Včelí boží muka, kdy po třech letech práce bude umístěn nový objekt: kaplička z bílého betonu – na staroslavném hradišti Budeč u Zákolan. Místo sošky svatého je v centru objektu umístěn úl – pro divoké včely a čmeláky. Je to pokus opět trochu propojit živou krajinu s vírou.
