Plzeňské městské dopravní podniky plánují do dvou až tří let do svých autobusů, trolejbusů a tramvají nainstalovat nové kamery. Ty budou sledovat dění uvnitř vozů. Investice za zhruba dvacet milionů korun má zvýšit bezpečnost cestujících i zaměstnanců podniku.
Podle plzeňského primátora Martina Zrzaveckého mají také výrazně omezit počet případů napadení, kapsářství a výtržnictví. „Záznamy nebudou v majetku firmy, bude je zpracovávat jen policie, vedle prevence tak budou sloužit k vyšetřování incidentů. Garantovaná minimální doba uložení dat bude tři týdny,“ řekl dopravně-provozní ředitel plzeňských dopravních podniků Jiří Ptáček.
Záznamy napadení zveřejňuje policie někdy pozděPokud dojde v MHD k napadení či většímu deliktu, policie záznam obvykle zveřejňuje klidně i týdny po události. Podle mluvčí té pražské Jana Daňka je každý případ individuální a o taktice vyšetřování, tedy i o tom, kdy záznam zveřejnit, rozhoduje pověřený policista či celý jeho tým. Ne vždy je ale medializace případu pro vyšetřování přínosem. „Když se například ukážou obrázky z onoho trestného činu, tak pachateli částečně odhalujeme důkazy, které máme, a on s tím může následně kalkulovat. Už jenom informace, že případ vyšetřujeme, pro něj může být velmi cenná a může poté například opustit republiku či se skrývat. Některé případy jsou medializovány dokonce i s několikaměsíčním odstupem a na jejich objasnění to nemá vliv. Jiné zase nejsou medializované vůbec a pachatelé jsou dopadeni na základě standardních kriminalistických postupů,“ řekl deníku Metro Daněk. Ke zveřejnění záznamu se podle Daňka přistupuje až tehdy, kdy nemají vyšetřovatelé konkrétní stopu nebo tip na pachatele. Pokud tyto možnosti vyčerpají, přistupují k medializaci. „Jindy zase nemusí mít poznatek žádný, medializace případu jim z taktického hlediska vyšetřování nezkazí a přistoupí k ní okamžitě,“ dodává Daněk. Policisté musí brát při vyšetřování případu zřetel také na osobu poškozeného. Proto někdy není podle Daňka zveřejnění videa z tohoto důvodu vhodné vůbec. |
Podle plzeňského koordinátora bezpečnosti Roberta Houdka záznamy z kamer dostane městská policie většinou s maximálně půlhodinovým zpožděním. Na celou akci má město také právní posudek.
Do budoucna se počítá s přímým spojením s policií. „Už více než rok mají řidiči nouzové tlačítko, po jehož stisknutí dojde k okamžitému přednostnímu volání na dispečink, kde se zároveň automaticky zobrazí informace o vozidle. Policie tak dokáže zasáhnout během minimální doby,“ vysvětluje Houdek.
Kamerový dohled v MHD není v tuzemsku žádnou novinkou. Plzeň následuje příkladu Ostravy, kde mají již několik let ve svých šedesáti šesti tramvajích a šesti trolejbusech celkem 295 kamer. Podle mluvčí dopravního podniku Ostrava Karolíny Ryckové slouží ostravské kamery hlavně jako důkaz, pokud dojde k něčemu nekalému.
„Na jedné straně jde o prevenci a na straně druhé o možnost přispět důkazním materiálem v případě odhalení pachatele. Uvedené záznamy lze stáhnout a následně předat pouze oprávněným osobám na základě požadavku. V souladu s registrací u Úřadu na ochranu osobních údajů lze tyto záznamy uchovávat maximálně pět dní,“ popisuje právní stránku Rycková.
Podobným způsobem jako dopravní podnik v Ostravě nebo v Plzni kamery využívají také v Praze a Brně. V hlavním městě se zejména kamerový dohled v metru stal běžnou součástí cestování místní MHD. V tramvajích a autobusech se ještě tolik neprosadil, ale i Pražané si zde na kamery budou ještě muset do budoucna zvykat.
„Novým kamerovým systémem se záznamem budou po dokončení výběrových řízení vybavovány i naše dopravní prostředky,“ řekla deníku Metro mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková, podle které udělala Plzeň krok správným směrem. V Brně zase, podle mluvčí brněnského dopravního podniku Barbory Lukšové, kamerami umístěnými již v sedmdesáti vozidlech umějí pravidelně odhalit hlavně činnost vandalů.
„V tomto ohledu se nám kamery osvědčily,“ pochvaluje si dohled mluvčí Lukšová. Kdo se naopak pořizování záznamů ze svých tramvají a autobusů zatím úspěšně brání, je Dopravní podnik města Olomouce. Podle jeho mluvčího Martiny Krčové zde totiž kamery ve vozech sice najdete, ve skutečnosti ale nic nenahrávají.
„Kamery sledují dění uvnitř vozu. Z těchto kamer není pořizován záznam a slouží pouze k tomu, aby měl řidič přehled o aktuálním dění ve voze,“ líčí Krčová. Pokud se chcete ocitnout na záznamu kamer olomouckého dopravního podniku, lze toho dosáhnout jen jedním způsobem.
Ve zhruba sedmdesáti procentech autobusů tu totiž mají extra kameru, která sleduje dění před vozem. „Z těchto kamer je pořizován záznam a všechny tyto kamery jsou registrovány u Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ vysvětluje Krčová.
Podle Sdružení dopravních podniků ČR je používání kamer správné. Je totiž v souladu se zákonem o ochraně osobních dat. „Pokud by nebylo vandalů, krádeží nebo napadání zaměstnanců dopravců popřípadě hrozby terorismu, dopravci by kamery nepotřebovali a ušetřili by značné náklady. A z hlediska veřejného mínění je to krok přijímaný s velkou převahou kladně,“ říká ředitel sdružení Antonín Macháček.
