Při střetech s průhlednou plochou zastávek často hynou ptáci. Jen v Praze je nebezpečně čirých přístřešků několik desítek. Ornitologové proto vyzvali Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, aby při tvorbě zadání pro výběr vzhledu budoucích pražských zastávek nepoužíval průhledné sklo.
„Dostali jsme od společnosti zpracovaný přesný popis zadání, který je nutný pro ochranu ptáků proti nárazu. Tyto podmínky budou součástí zadání výběrového řízení,“ říká Marek Vácha, mluvčí institutu.
Srážky
|
Lidé si problému s prosklenými zastávky většinou nevšimnou. Uhynulá zvířata totiž nejsou tolik vidět. Většinou je hned někdo odstraní. Ve městech úklidová četa nebo správce zastávky, mimo město liška nebo kočka.
„Pokud se skleněné plochy dlouhodobě monitorují, počty pozorovaných kolizí jsou vysoké, ačkoli to tak veřejnosti na první pohled nemusí připadnout,“ říká Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické. Ten vzal ochranu ptáků do vlastních rukou a vytvořil web, který mapuje pro ptáky nebezpečné zastávky. Prostřednictvím stránek mohou lidé posílat fotografie a vyplnit formulář o bezpečnosti jim známé zastávky. Hodnotí přítomnost skleněných ploch i zeleně v okolí. V mapě je již 7885 zastávek, z toho 946 je nebezpečných – tedy každá osmá.
Ornitologové chtějí data a fotografie využít pro jednání o zabezpečení zastávek pro ptáky s jejich provozovateli a vlastníky.
Několik měst na výzvu již zareagovalo. Například v Berouně inicioval úpravu autobusového nádraží místní úřad. Desítky metrů skleněných ploch pokryl pro kolemjdoucí nenápadný vzor, který ale ptáky jasně upozorňuje na překážku.
„Téměř 4000 ochranných samolepicích prvků jsme nalepili na všechny prosklené plochy na nádraží. Decentní kolečka z černých a průhledných čar mají ptáky upozornit na překážku,“ říká Michal Bouček z berounského odboru životního prostředí. Polep skleněných ploch nezajišťují jen úřady. Například v Oldřichovicích na Zlínsku zastávku upravily děti v rámci výuky.
Aby samolepky fungovaly, musí splňovat pár podmínek. Pokud se na sklo nalepí jeden obrys dravce, je to podle ornitologů úplně k ničemu. „Nezáleží přitom na vzhledu polepu – mohou to být jak individuální siluety, tak pruhy, nebo třeba i text, grafika. Důležité je, aby prvky byly dostatečně husté. Vzdálenost mezi nimi by měla být nejvíce zhruba deset centimetrů,“ říká ornitolog Janoška.
