Speciální roli na festivalu Spartafest převezme fotbalová legenda Michal Horňák. Stane se patronem a šéfem Football Tribute Zone. „Připravujeme stanoviště, kde si fanoušci vyzkouší interaktivní rozbory obranných situací a taktické výzvy přímo se mnou. Ukážeme si, jak se fotbal změnil a co znamenala spolehlivost v devadesátkách,“ přibližuje pětapadesátiletý Horňák, jenž se Spartou získal 10 ligových titulů.
Než se ale fotbalový bard rozhovoří o samotném Spartafestu, naladí nás na nostalgickou strunu.
Michal Horňák odehrál za českou fotbalovou reprezentaci 38 zápasů.
Pojďme časem zpět do začátku 90. let. Co se vám vybaví?
Jednoznačně sparťanské tažení v roce 1992, kdy jsme v nultém ročníku Ligy mistrů porazili Barcelonu. Ten zápas byl vyhlášený fanoušky Sparty zápasem století. A určitě také rád vzpomínám na zápas proti Olympique Marseille, jednomu z tehdy nejbohatších a nejnabitějších týmů Evropy. Rád vzpomínám na všechny tituly, na všechna vítězství, která jsem mohl získat – je to opravdu obohacující.
Mistrovství Evropy - EURO 96 (ME96) ČR-Rusko stadion Anfield Road- Liverpool, ČR tým: 1 řada sedící zleva: Radoslav Látal, Pavel Kuka, Karel Poborský, Radek Bejbl, Patrik Berger, 2.řada zleva: Jiří Němec, Jan Suchopárek, Michal Horňák, Pavel Nedvěd, Luboš Kubík, Petr Kouba
Proslul jste jako stoická opora zadních řad reprezentace – na Euru 1996 jste odehrál všech šest utkání, náš tým tehdy slavně získal stříbro. Český fotbal byl na úrovni, ke které poslední léta jen marně vzhlížíme. Co podle vás dnes mladým hráčům nejvíce chybí oproti vaší generaci?
Já si pamatuji, že když jsem byl mladý, měl jsem své cíle ve fotbale postupné, pozvolné. Byl jsem velký fanoušek Sparty – vlastně celá naše rodina byla sparťanská, i když jsme žili daleko, 350 kilometrů od Prahy ve Vsetíně. V té době jsem měl svůj sotva splnitelný sen, že budu jednou hrát za Spartu. Sen se mi nakonec splnil díky mé trpělivosti. Jenže dneska, když se ptám mladých fotbalistů, co by chtěli dokázat, tak rovnou myslí na Real Madrid, na Barcelonu. Podle mě jim chybí takové ty postupné cíle, nejdříve se dostat na nějaký stupínek, a potom teprve zase dál. To si myslím, že je taková největší změna mezi tou mou generací a nynější generací, kdy opravdu ti kluci hned myslí na to, že budou hrát v top klubech. Ale nejdříve se musí alespoň dostat do první ligy.
Brány Spartafestu budou otevřeny od 10 hodin.
Vy jste prvoligovou účast ve Spartě uzavřel v roce 2001, to vám bylo šestatřicet. Top fotbal jste hrál do čtyřiceti. Co pak?
Ze mě se stal fotbalový trenér. Dlouho jsem byl u mládeže Sparty, potom jsem přešel do dospělých u Viktorky Žižkov, naposledy jsem byl v Dukle Praha. Pořád fotbal sleduji, dívám se na zápasy, sleduji nové trendy a líbí se mi. Mám radost, když česká mužstva postupují v evropských pohárech. Sleduji český fotbal. Teď se těším na jeho účast na mistrovství světa. Už to není takové zapálené, jako v mladších letech, ale zase dnes mám větší přehled a nadhled.
Večery budou patřit hudební show.
Své zkušenosti a pohled na fotbal předáte všem zájemcům na květnovém Spartafestu...
Ano a hrozně se tam těším. Už jen ta myšlenka je geniální. Když mě oslovili pořadatelé, tak mne zaujalo, že všechny sporty budou na jednom místě, což je pro mne velmi krásná myšlenka. Až jsem se podivil, že už na to nepřišel někdo dřív. A je to opravdu super věc pro rodiny s dětmi, děti si můžou vybrat sport, který se jim líbí. Maminky a tatínkové se zase mohou přijít podívat na hvězdy, kterým fandili dříve – budou si na ně moci sáhnout, popovídat si s nimi. Moc se mi taky líbí, že festival bude propojen s hudbou. Bude to takové krásné spojení všech generaci. Já teda budu ve fotbalové sekci, ale zajdu se podívat na florbal a do hokejové sekce, kde mám plno kamarádů. A na stolní tenis, na atletiku. Těším se na všechny sporty a určitě to bude fajn pro všechny lidi, že si mohou sporty vyzkoušet, něco se dozvědět, něco zažít a strávit hezký čas společně s námi.
Sparta válí ve fotbalu i ragby
|
