Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi či úzkostmi, se za poslední dva roky ztrojnásobil a v současnosti již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Podle psychiatrů klinickou depresí trpí v České republice více než 700 tisíc lidí.
Podle nejnovějších studií existuje forma terapie, která má pozitivní účinky na léčení příznaků mírné deprese a úzkostí. Jde o takzvanou kognitivně-behaviorální terapii (KBT), která vznikla kombinací dvou terapeutických přístupů, kognitivní a behaviorální terapie.
Kognitivní terapie se zabývá myšlenkovými procesy a tím, jak myšlenky ovlivňují emoce a chování. Ta behaviorální se zabývá chováním a jeho důsledky. V průběhu terapie pacient pod vedením terapeuta hledá způsoby, jak se vypořádat se svými škodlivými myšlenkovými vzorci a chováním. „Několik desítek kvalitních studií dospělo k závěru, že KBT je vysoce účinná nejen při řešení úzkosti a deprese, ale i fobií a nespavosti nebo při snižování prožívaného stresu. Další rozsáhlý výzkum ukázal, že on-line KBT je stejně účinná, až účinnější než KBT tváří v tvář při snižování závažnosti příznaků deprese,“ vysvětluje lékař Ján Praško.
On-line forma
V současnosti je repertoár psychoterapeutických technik používaných v KBT mnohem rozsáhlejší. KBT je velmi strukturovaná terapie s jasně definovanými postupy, což umožňuje snadné převedení do digitální podoby při zachování účinku pro pacienta. „Mnoho pacientů nedostává potřebnou léčbu kvůli omezenému přístupu k péči anebo strachu ze stigmatizace. Právě zde on-line kognitivně-behaviorální terapie může být ideální volbou, jak si pomoci bez dlouhého čekání na termín z pohodlí a soukromí domova,“ zmiňuje Jelena Holomany, spoluzakladatelka terapeutických programů Mindwell.
Cílem terapie je, aby si pacient osvojil terapeutické techniky a postupy. To umožňuje úspěšné převedení KBT do digitální podoby při zachování účinku. „On-line KBT nabízí cílené řešení konkrétních problémů nebo psychické poruchy pro klienta, který má vhodnou symptomatologii nebo diagnózu. Klient, který vstoupí do programu, je odhodlán aktivně na sobě samostatně pracovat, učit se a měnit své myšlenkové vzorce a chování za pomoci psychoedukace, interaktivních cvičení a písemné podpory terapeuta,“ vysvětluje Holomany.
V některých případech může být on-line KBT účinnější, v závislosti na míře a charakteru příznaků. „Když je míra příznaků taková, že je klient schopný procházet programem samostatně, získává sebedůvěru právě i díky tomu, že si dokázal pomoci sám (nebo jen s malou pomocí terapeuta). Tento závěr ale nelze zcela generalizovat, je i řada pacientů, pro které může být osobní terapie vhodnější,“ pokračuje Holomany.
Povědomí pomáhá bourat stigma
Často omílaná nedostatečná dostupnost psychoterapeutické péče se plně odhalila v době covidové pandemie. Již dříve však postupně narůstala prevalence psychiatrické morbidity převážně v oblasti úzkostných a depresivních poruch, jak uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Zlepšující se povědomí o duševním zdraví pomáhá snižovat stigma a lidé jsou více motivováni vyhledat pomoc, ale stále existují předsudky, které mohou odrazovat jednotlivce od včasného vyhledání pomoci,“ říká Holomany.
Duševní zdraví a wellbeing téma jsou velmi oblíbené mladou generací. Díky internetu, sociálním sítím a médiím mají děti a mladí lidé snadnější přístup k informacím o duševním zdraví a více je i řeší. „Bohužel dostupné informace nemusí být vždy odborně správné a určité formy sdílení informací na sociálních sítích mohou být až škodlivé. Právě proto je důležité se s dětmi přiměřenou formou o duševním zdraví bavit. Děti jsou schopné vnímat stres, úzkost a jiné emoční stavy, a proto je důležité, aby se již od raného věku učily, jak se s těmito pocity vyrovnávat,“ říká Holomany.
