Státní zaměstnanci. Kdo všechno k nim patří? Je jich v Česku moc, nebo málo?

Není byrokracie zbytečně nafouklá? Neodebírá z rozpočtu zbytečně moc peněz? Stát nyní hledá všemožné rezervy, aby zalepil přehnané covidové výdaje a vyrovnal zdražení všeho a inflační spirálu.

Oblíbeným tématem v takových časech bývají úvahy o redukci státní správy. Není to jiné ani teď. Když se nyní ozvali zaměstnanci sociální správy, že mají nízké platy, a vyhlásili stávkovou pohotovost, navrhl například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, aby se sáhlo právě do jejich řad. „Dvacet procent jich vyhoďte a mezi zbytek rozdělte jejich platy,“ vzkázal současnému ministrovi práce a sociálních věcí politik Kalousek.

Na ministerstvech, na radnicích a ve školách
Pro ty, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají, neexistuje na oblast „státních zaměstnanců“ jednoznačná odpověď. „Státní zaměstnanec není statistická kategorie,“ uvedl pro deník Metro Tomáš Chrámecký z oddělení komunikace Českého statistického úřadu (ČSÚ). Úřad totiž sleduje tyto zaměstnance podle odvětví. Proto je prý nutné sledovat víc tabulek podle jednotlivých kategorií veřejné správy.

„Patří sem například zaměstnanci ústředních orgánů,“ upřesňuje Chrámecký z ČSÚ. Ty podle něho tvoří státní zaměstnanci v nejčistším smyslu slova. Pod kategorii státem zaměstnaných lidí pak spadají především vojáci a policisté, jak státní, tak ti městští. Státními lidmi, jak by se jim také dalo říkat, jsou ale i zdravotníci ve státních nebo krajských nemocnicích, významnou skupinou jsou i učitelé předškolních zařízení a pak pedagogové a další pracovních základních, středních a vysokých státních škol.

Úředníků méně, ale zaměstnanců víc
Co je trnem v oku kritikům státního aparátu a výdajů na něj, to jsou platy. Za Babišova osmiletého vládnutí, byť premiérem byl jen čtyři roky, se sice počty úředníků mírně snížily, částečně i redukcí neobsazených tabulkových míst. Nabobtnaly ale počty jiných zaměstnanců (viz box). Stejně tak se zvedaly jejich mzdy. I když to neplatilo pro všechny, jak nyní ukazuje nevole zaměstnanců sociálek.

Pro porovnání. V roce 2000 pobíral státní pracovník v průměru 13 200 korun, o dvacet let později to bylo už třikrát tolik. Erár musel sahat hlouběji do pokladny.

Nahoru a dolů
Křivka státních zaměstnanců měla v České republice v posledních dvou desetiletích kolísající úroveň.

V roce 2002 jich bylo přes 505 tisíc a tuto úroveň nedosáhly jejich počty dodnes (viz box). Nejméně lidí zaměstnával stát v roce 2013. Za to, že nejvíc v posledních letech přibývalo učitelů, mohly nízké platy v tomto resortu a to, že pedagogové odcházeli do lépe placených resortů. Když pak stát výrazně přitlačil na učitelských mzdách, projevilo se to v opětovném růstu ve všech školách. Citelný růst peněz přilákal do škol desetitisíce nových lidí.

V letošním roce by na platy všech státem zaměstnávaných obyvatel mělo jít kolem čtvrt bilionu korun, i když konečnou výši může ovlivnit inflace. Průměrná mzda by se u státních zaměstnanců měla letos pohybovat kolem 42 tisíc korun. V posledních letech, až na dvě výjimky, jejich průměrné platy převyšovaly soukromou sféru o dvě až šest procent. Letos by to mohlo být o čtyři procenta víc, než si v průměru vydělají lidé v soukromých firmách nebo jako živnostníci. Nejvíc by měly růst platy soudců, státních zástupců a ústavních činitelů, a to o něco málo přes šest procent.

Pro český stát by letos mělo pracovat asi o sedm tisíc lidí víc než loni. S asi tisícovkou počítá ministerstvo vnitra pro policisty, armáda by mohla nabrat něco přes pět set nováčků.