Kdo někdy viděl staré válečné týdeníky z protektorátu, toho určitě zaujaly záběry, jak se na náměstích a v parcích měst pěstovala zelenina. Válkou zkroušená třetí říše hledala potravinové rezervy, kde se dalo.
Za současné zdražování potravin může z velké části může válka na Ukrajině. Tam, kde se válčí, nemohou zemědělci pěstovat potraviny, které se dovážely i do Česka. Umíme si představit, že výpadek některých vývozů nahradíme třeba i dočasnou přeměnou okrasných ploch na záhony?
„Ani město se neobejde bez ploch, kde lze provozovat zemědělskou činnost,“ připomíná Stanislav Kozlík, předseda Českého zahrádkářského svazu. Nepřímo naráží na situaci, kterou může vyvolat právě ozbrojený konflikt. „Ačkoli se nám to může zdát nemožné, může nastat doba, kdy z jakýchkoli příčin zkolabuje infrastruktura, logistika a další,“ říká Kozlík. Potom podle něho získávají na významu pojmy jako potravinová soběstačnost a potravinová bezpečnost. Do této kategorie počítá samozřejmě také současné plochy zahrádkářských osad v českých a moravských městech. Pokud zabetonujeme veškerou půdu ve městě, nic nového na ní nevypěstujeme.
Návrat do oběhu
|
Proto lze vnímat městské zahrádkářské osady ne jako rezervoár stavebních parcel, ale jako rezervoár zemědělské půdy strategického významu. Předseda zahrádkářů odkazuje například na Londýn v době druhé světové války, kdy Britové rozorávali městské parky a pěstovali potraviny. Týkalo se to i zahrad v Buckinghamském paláci, sídle britské královské rodiny. Kde je pak řečeno, že v krizi by se nehodily například terasovité zahrady v areálu Pražského hradu?
V těchto dnech zahájila Evropská komise řízení s Českou republikou kvůli nedostatečnému třídění odpadů před skládkou.
Filmový Hliník je sice pořád v Humpolci, ten skutečný ale končí stále na skládkách. Případně proletí komínem ve spalovnách. „V Česku se daří vytřídit pouze pětatřicet procent všech plechovek od nápojů,“ upozorňuje Andrea Brožová, mluvčí Mattoni 1873 a současně mluvčí iniciativy Zálohujeme.cz. Ta se snaží prosadit zálohování jak hliníkových nápojových obalů, tak PET lahví. Hnutí sice vzniklo na sklonku loňského roku, ale už nyní spojuje pětadvacet producentů piva a nealkoholických nápojů a dalších společností včetně médií. Nejnověji se k iniciativě připojil českobudějovický Budvar. „S Mattoni jsme navázali spolupráci při vývoji nového nealkoholického beermixu Birgo. Záleží nám na co nejšetrnějším nakládání s nápojovými obaly. Proto podporujeme zálohy i cirkulární recyklaci,“ komentuje přistoupení k iniciativě Petr Dvořák, generální ředitel Budějovického Budvaru.
Obliba piva i dalších nápojů v plechovkách roste o desítky procent ročně. V Česku se nyní prodá v aluminiovém jednorázovém obalu každé čtvrté pivo. Za posledních deset let to jen v Česku představuje u všech druhů nápojů, tedy nejen piva, nárůst dvě stě procent. I proto si také sami výrobci uvědomují, že levněji je vyjde, když se k nim budou obaly, PET i hliníkové, vracet. Například Mattoni i Budvar jsou nyní schopny společný nápoj plnit do obalu, který obsahuje více než tři čtvrtiny z recyklovaného plechovkového hliníku.
Na rozdíl od minulé vlády ta současná zařadila recyklaci přímo do vládního prohlášení. „Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů PET a hliníkových,“ píše se v programu Fialovy vlády. Minulý kabinet zavádění vratných petek a hliníkových plechovek od nápojů odmítal.
