„Chceme lidem vysvětlovat, že být součástí pivní kultury není jenom o tom pít pivo, ale je to určitý druh pohostinství a naší historie. Vysvětlovat, jak je pivní kultura stará, ukazovat rozdíly mezi pivy a bohatost pivní kultury,“ dodal jeden z nově zvolených místopředsedů europoslaneckého klubu. V rámci iniciativy se loni konal v Praze „pivní summit“. Na něm pasovali čeští a belgičtí pivovarníci prezidenta Petra Pavla na čestného rytíře belgického Řádu pivovarského pádla. Hlava ČR se tak stala prvním nebelgickým držitelem tohoto ocenění.
Návrh na měsíc piva se měl původně týkat jen Česka. Mezi politiky z uvedeného klubu se nápad uchytil a rádi by říjen prohlásili za Měsíc piva již letos, a to celounijně.
Játra a mozek
|
Iniciativa se objevila v době, kdy některé unijní země uvažují o restrikcích podobných, jako je tomu u tvrdého alkoholu nebo vína. Jde nejen o vyšší zdanění, ale i omezení jeho prodeje a přesun do specializovaných obchodů či zákaz reklamy. Upozornění na škodlivé účinky alkoholu by se měly objevit na etiketách podobně jako na tabákových výrobcích.
Víno stále hájí nulu
V Česku se už 12 let organizuje kampaň s názvem Suchej únor. Lidi má přivést když ne k abstinenci, tak alespoň k uměřenému pití alkoholu. Ročně se do této akce zapojí asi desetina dospělých, která v nejkratším měsíci roku nevypije ani skleničku vína, tvrdého alkoholu, ani piva.
Nové zdanění čistého lihu, které letos prodraží půllitrovku 40 % pití asi o sedm korun, má přilepšit státnímu rozpočtu ročně asi o devět set milionů korun. V současnosti představují tyto příjmy z prodeje alkoholu něco přes deset miliard. Náklady na léčbu alkoholismu jsou ale více než pětkrát vyšší. V Česku vládne již tradičně nevraživost mezi výrobci alkoholu ze zdaněného lihu a vinaři. Především lidovcům a části ODS se daří pravidelně blokovat zavedení spotřební daně i pro tichá vína. Tomuto zdanění vedle tvrdého alkoholu a piva podléhají už jen vína šumivá.
