Polovina z nich zařadila do života pravidelný silový trénink, druhá se věnovala pouze vzdělávacím aktivitám. Po osmi letech sledování byly výsledky přesvědčivé. Pravidelné cvičení nejen prodloužilo čas bez recidivy, ale snižovalo i celkovou úmrtnost.
A jak to bylo dál?
Pacienti, kteří cvičili, měli o 7,1 procentního bodu vyšší šanci, že přežijí. Riziko úmrtí u nich kleslo o více než třetinu.
Iva Bílková, fyzioterapeutka FYZIOkliniky
„Nešlo o obecné doporučení ve smyslu pohyb je zdravý, ale o systematický tréninkový plán s důrazem na silové zatížení a pravidelnost,“ vysvětluje fyziolog Radim Šlachta ze společnosti Elonga a dodává, že výsledky ukazují, že strukturovaný pohyb může aktivně změnit trajektorii zdraví i v situaci, která by dříve působila jako daná. „Je však fér zmínit i limity. Studie se zaměřila na specifickou skupinu, na přeživší rakoviny, a nelze ji bez výhrad zobecnit na celou populaci. Navíc byli účastníci motivovaní a pod odborným dohledem, což není běžné nastavení pro většinu lidí. Přesto je zpráva jasná – cílený pohyb má potenciál zásadně ovlivnit vývoj zdravotního stavu člověka,“ říká Šlachta.
Svaly jako lék
Silový trénink je nenahraditelný nejen kvůli prevenci ztráty svalové hmoty, ale i kvůli hormonální rovnováze a protizánětlivým účinkům. „Svalová hmota není dekorace. Je to metabolicky aktivní tkáň, která ovlivňuje imunitu, psychiku, metabolismus i životní funkce,“ dodává Šlachta. Důležitá je i skutečnost, že udržování svalové hmoty pomáhá tělu lépe zvládat vedlejší účinky léčby a podporuje regeneraci.
To potvrzuje i hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková. „Při silovém tréninku se uvolňují myokiny, látky, které tlumí zánět, podporují imunitní systém a brání šíření nádorových buněk. Dochází také ke zlepšení inzulinové senzitivity a aktivaci buněk imunity, které jsou účinnější při ničení nádorotvorných struktur,“ vysvětluje pro Metro. Vedle fyziologických procesů zmiňuje Bílková i vliv na psychiku. „Zlepšuje se spánek, nálada a snižuje stres. A právě stres a poruchy spánku patří mezi spouštěče relapsů, takže vliv psychické pohody na celkové zdraví rozhodně není zanedbatelný,“ míní fyzioterapeutka.
Individuální přístup jako klíč
Cvičení u onkologických pacientů není pro každého stejné a vyžaduje citlivý, odborně vedený přístup. „Pacient po chemoterapii nebo operaci není sportovec. Je proto klíčové začít pomalu, s respektem k jeho aktuálním možnostem a zdravotnímu stavu,“ upozorňuje fyzioterapeutka a doporučuje silový trénink dvakrát až třikrát týdně, se šesti až deseti cviky zaměřenými na hlavní svalové skupiny. „Trénink musí být dlouhodobě udržitelný, individuálně nastavený, dostatečně pestrý a doplněný o regeneraci a kvalitní výživu,“ vysvětluje Bílková. U starších nebo fyzicky oslabených pacientů má trénink další bonus – zlepšení mobility, rovnováhy a prevence pádů. „Udržení soběstačnosti je klíčem k psychické pohodě a návratu do života. A i malý pokrok v tomto směru má pro pacienta zásadní význam,“ dodává fyzioterapeutka.
Nejen chůze a jóga
Byť chození pěšky nebo praktikování jógy mají pozitivní efekt na snížení stresu, zlepšení psychiky a podporu kardiovaskulárního systému, z pohledu imunologie nestačí. „Neaktivují v dostatečné míře svalová vlákna II. typu, která jsou klíčová pro tvorbu protinádorových myokinů,“ vysvětluje Bílková. Silový trénink naopak vytváří potřebný podnět pro tyto hlubší fyziologické změny.
Radim Šlachta, fyziolog a spoluzakladatel firmy Elonga
Zároveň však doporučuje kombinovaný přístup. Silový trénink doplněný o jógu, chůzi či dechová cvičení může vytvořit vyvážený režim, který podpoří jak fyzické, tak mentální zotavení. „Není to o tom jedno nahradit druhým, ale naučit se pracovat s pohybem jako celkem,“ doplňuje Bílková.
U jakých diagnóz pomáhá?
Silový trénink má zásadní efekt především u hormonálně závislých nádorů, jako je rakovina prsu, prostaty nebo kolorekta. „U rakoviny prsu se díky tréninku snižuje riziko lymfedému, u rakoviny prostaty pomáhá udržet svalovou hmotu během hormonální terapie a zlepšuje kvalitu života. A u kolorektálního karcinomu je fyzická aktivita spojena s nižší úmrtností i menší pravděpodobností recidivy,“ shrnuje pro Metro Bílková.
Pohybem k dlouhověkosti
Silový trénink má navíc unikátní efekt – pomáhá udržet svalovou hmotu, zejména po 30. roce života, kdy při nedostatečném zatěžování dochází k jejímu postupnému úbytku. Pravidelná stimulace svalů navíc podporuje hormonální rovnováhu a snižuje zánětlivost organismu.
Podle Šlachty pravidelný trénink, zejména ten silový, je jedním z mála nástrojů, jak proces postupného rozpadu svalové tkáně zpomalit nebo zvrátit. „A právě ve vyšším věku je silový trénink často důležitější než dlouhé hodiny kardia, přestože si mnozí stále myslí opak,“ přiznává Šlachta.
Fyzická aktivita pozitivně ovlivňuje i kognitivní funkce, kvalitu spánku, psychickou odolnost a celkovou vitalitu. „V době, kdy se stále více lidí zajímá o longevity, je pravidelný pohyb jedním z nejefektivnějších a nejdostupnějších nástrojů, jak toho dosáhnout,“ uzavírá fyziolog Radim Šlachta.
Imunita a stabilita
|
