Sváteční hostina? Ano, ale s mírou. Nezbořte si město ve svých střevech

Faktem je, že mnoho prospěšných bakterií v našem střevě cukr využívá jako zdroj energie. Nicméně jeho nadbytek může vést k přemnožení určitých druhů bakterií, které cukr obzvlášť milují. Ty pak mohou potlačovat růst jiných, prospěšných bakterií a narušovat tak rovnováhu mikrobiomu. „Příkladem jsou některé bakterie z čeledi Enterobacteriaceae, kam patří i známá Escherichia coli, které se v našem střevě běžně vyskytují. V malém množství jsou neškodné a některé kmeny dokonce prospěšné. Při nadbytku cukru a tuku se ale mohou přemnožit a začít produkovat toxiny, které dráždí střevní sliznici a způsobují záněty. Přemíra cukru může také poškodit střevní bariéru a zvýšit její propustnost natolik, že do krevního oběhu se mohou dostávat nežádoucí látky, toxiny nebo i celé bakterie,“ vysvětluje Radek Netušil, specialista na mikrobiom, který je vedoucím laboratoří společnosti Medi Pharma Vision.

Odborník to popisuje v analogii, kdy si mají lidé představit střevo jako město, ve kterém žijí různé komunity lidí – bakterií. Tyto komunity jsou mezi sebou vyvážené, každá z nich plní svoji roli a přispívá k celkovému bezproblémovému fungování města. „Když do sebe někdo ‚nahází‘ čtvrt kila cukroví, je to, jako by do města najednou přijelo několik kamionů plných sladkostí. V některých komunitách sladkosti milují a zaberou si je pro sebe, celý náklad začnou s radostí konzumovat, a protože na to mají zdroje, začnou se rychle množit. Jiné komunity, které nejsou na tolik cukru zvyklé, začnou strádat, protože zásobování toho, co mají rády ony, je ‚odstřihnuté‘. Celé město se dostane do nerovnováhy,“ přibližuje Netušil a dodává, že potíže na sebe nenechají dlouho čekat.

„Nadměrná fermentace cukrů a související vznik kyselin a plynů začnou působit ve městě znečištění, začnou se objevovat díry ve vozovce (propustné střevo), způsobí to dopravní zácpy (přemnožení),“ popisuje vědec a vysvětluje, že situaci pak přestane zvládat i „policie“ – tedy imunitní systém. „Ta se sice snaží udržet ve městě pořádek, ale může se přetížit a nebude stíhat řešit všechny problémy. Město tak bude náchylnější ke krádežím a požárům, které si reálně představme jako onemocnění a záněty,“ pokračuje dále Netušil.

Ale vraťme se zpět k vánočnímu klidu a pohodlí. Ministerstvo zdravotnictví v říjnu zveřejnilo výsledky svého průzkumu, dle kterých téměř polovina Čechů věnuje obědu pouhých 20 minut. Naučili jsme se zkrátka jíst ve spěchu, což je problém, který o vánočních svátcích odpadá. Mnoho lidí se ale dostává do opačné situace, kdy průběžně něco pojídá prakticky celý den do pozdních nočních hodin. A zelenina to zpravidla nebývá. Co na to střeva? Ta trpí hned z několika důvodů. „V první řadě se naruší jejich přirozený cirkadiánní rytmus, který je propojený s celkovým denním cyklem zbytku organismu. Pravidelné jídlo v určitou denní dobu tento rytmus udržuje v rovnováze, ale když jíme nepravidelně a do pozdních nočních hodin, narušujeme ho a tím i optimální fungování trávení a střevního mikrobiomu. Kromě toho je trávicí systém při průběžném pojídání neustále v zápřahu, což může vést k jeho přetížení a zhoršení trávení a dlouhodobě i k zánětům ve střevech,“ poukazuje Netušil, přičemž zásadní problém tkví v nedostatku vlákniny, která se ve vánočním menu spíše ztrácí.

Aby toho nebylo málo, v samotném závěru svátků přichází silvestr a s ním noc plná alkoholu. Mikrobiom, který už je narušený předchozí několikadenní smrští nezdravých potravin, je o to náchylnější a alkohol pak tuto „střevní zkázu“ dovede dokonat. Když to vše skončí, je podle odborníků cesta do „normálu“ náročná.

Co je zničeno? Mikrobiom sice dokážeme zničit během pár dní, ale jeho oprava zabere týdny, během nichž se může ono poničení projevit i na zdravotním stavu. „Je to jako s rekonstrukcí domu. Zbořit ho zvládneme relativně rychle, jeho stavba nebo oprava je ale výrazně zdlouhavější proces,“ upozorňuje Netušil. Některé studie naznačují, že se již po týdnu zdravého stravování může začít navyšovat diverzita – tedy rozmanitost mikrobiomu – a snížit počet škodlivých bakterií. Může ale trvat klidně i čtyři až osm týdnů, než se plně obnoví populace prospěšných bakterií a střevní prostředí se stabilizuje. Pokud to ale skutečně přeženeme, tak se k původnímu stavu nemusí mikrobiom vrátit nikdy. „Problém je, že nikdo z nás nevíme, kde máme tu hranici. Proto je velmi důležité, abychom i v tomto období, i když si trochu takříkajíc ‚zaprasíme‘ s nezdravým jídlem, dbali na doplnění alespoň nějaké té vlákniny a pokusili se nezničit se až tak moc,“ nabádá vedoucí laboratoří.