Kromě současné finanční krize, kdy bojují soudy s exekutivními příkazy Bílého domu a snaží se, aby dočasné setrvání části zaměstnanců stanice doma nebylo stejně dočasné jako pobyt okupačních sovětských vojsk v Československu po roce 1968, měla Svobodná Evropa namále už na začátku 90. let. Zdálo se, že zhroucení Sovětského svazu a celého východního bloku už nebude vyžadovat vysílání svobodných informací do nesvobodných států. Už v roce 1989 se tehdejší československý prezident Václav Havel spolu s polskou hlavou státu Lechem Walesou přimlouvali za zachování této známé vysílací stanice.
Emigrace po roce 1968 přivedla do Svobodné Evropy například herce Martina Štěpánka a novinářku Lídu Rakušanovou.
Stěhování, propouštění či rušení sekcí
Přesto bylo nutné citelně seškrtat náklady. Jak uvádí publikace Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951–2011, v roce 1993 byl rozpočet 218 milionů dolarů radikálně osekán pro rok 1994 na 71 milionů dolarů (letos měla stanice dostat ze státního rozpočtu USA do konce září 77 milionů dolarů). Uvažovalo se o přesunu z německého Mnichova zpět do Spojených států, kde v roce 1951 rádio začínalo. Situaci vyřešila nabídka českého prezidenta, aby se RFE/RL přestěhovala do Prahy, což se v roce 1995 také stalo. Došlo ale k redukci zaměstnanců, někteří odešli do penze, jiní zůstali v Německu nebo se vrátili do Ameriky. Mnohé národní sekce postupně také skončily, mezi jinými i ta česká, která se na čas přesunula pod křídla Českého rozhlasu jako samostatný kanál.
Ferdinand Peroutka byl u zrodu československé sekce i celé RFE.
Rádio mělo státní peníze i finance od Američanů z velkých sbírek
|
