Dobrých mysteriózních seriálů a televizních filmů je v poslední době jako šafránu. Příkladem toho, jak se to nemá dělat, pro mě byla v poslední době třeba Cobenova minisérie Lazarus na Prime Video či Žena z kajuty číslo 10 od Netflixu. Po zhledutí obojího cítím na patře do dnešního dne podivnou pachuť zbytečného a pitomoučkého braku. Seriál To monstrum ve mně má sice oproti zmiňovaným dvěma kouskům nejhůře zapamatovatelný název, daří se mu ale v tom nejdůležitějším. Diváka chytí a nepustí. A nepotřebuje k tomu laciné pomrkávání směrem k těm méně chápavým koukačům, ani obsazení bůh ví jak velkých hereckých celebrit. Vše tu odmakají de facto dva herci - Claire Danes a Matthew Rhys.
Novinka To monstrum ve mně od Netflixu nesměla chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Spisovatelka na dně a pracháč, co zřejmě krouhnul manželku
Oficiální synopse zní takto: Slavnou spisovatelku vtáhne do zvrácené psychologické hry její bohatý a mocný nový soused, který má možná na rukou krev. Trochu stručné, viďte? Doplníme si ji sami. Aggie Wiggs (Claire Danes) to po smrti syna pořádně schytala. Kde jsou ty časy, kdy jí na živobytí vydělal jeden jediný životopisný bestseller. Teď jen sedí doma, kouká do zdi a nechodí do dětského pokoje. Jenže pak se vedle přistěhuje realitní magnát s temnou minulostí Nil Jarvis (Matthew Rhys), jehož média i jeho další odpůrci pasovali do role hlavního podezřelého ze zmizení manželky.
Co udělá hlavní hrdinka? Místo aby po několika podivných událostech, které se kolem ní začnou odehrávat, vzala kramle, najde v dotyčném údajném arcilotrovi inspiraci na novou knihu. Její posedlost odhalit pravdu se postupně mění v čiré šílenství a nebezpečnou hru na kočku a myš. Obzvláště proto, že je ústřední záporák vlastně docela sympaťák. Hlavní hrdinka je naopak velkou část seriálu sebedestruktivní, naivní a především sobecká kráva. Zatímco pronásleduje démony někoho jiného, ztrácí kontrolu nad těmi svými. A až téměř do závěrečných minut není jasné, s kým to dopadne hůře.
Temnota a roklepaná brada trenduje
Seriál nyní figuruje na předních příčkách nejen tuzemského, ale i globálního žebříčku top deseti nejsledovanějších seriálů Netflixu. Společnost mu tu dělá dobový survival thriller Do posledního samuraje, kterému se snad budeme ve Strážci streamu věnovat někdy příště. Zatímco zahraniční i čeští kritici hodnotí To monstrum ve mně vcelku pozitivně, zahraniční diváci už tak nadšení nejsou. Češi ovšem ve svých recenzích na portálu Česko-Slovenské filmové databáze - csfd.cz, kde seriál bez potíží překračuje hranici sedmdesáti procent, omílají pouze možná až příliš ufňukanou a věčně rozklepanou Danes.
Já jsem názorově k seriálu rovněž v tom smířlivějším táboře. Přece jen je to návyková záležitost. I když je pravdou, že mě věčně skákající brada ústřední zvědavé hrdinky také postupem času pěkně štvala.
Jeden z nejlepších seriálů letošního roku?
Superlativy ve stylu toho, který zmiňuji v mezititulku, padají v některých článcích na adresu The Beast in Me celkem často. Mně ale podobná klasifikace připadá poněkud přehnaná. Přece jen tu něco malinko chybí. A kdyby nebylo (bradu stranou) skvělého hereckého výkonu Claire Danes, kterou jsem naposled viděl v přes dvacet let staré trojce Terminátora, a jejího charismatického parťáka Rhyse (neznal jsem, ale vypadá trochu jako Denis O’Hare z American Horror Story či True blood), jenž je coby narcistní sociopat paradoxně neskutečně lidský, byl by (nejen) můj divácký zážitek poloviční.
Jako něco přes šest hodin dlouhá mysteriózní jednohubka ale seroš To monstrum ve mně funguje skvěle. Nedivím se, že si, řečeno s nadsázkou, někteří mladí a bezdětní lidé pustí první díl večer a pak se za chvilku diví, proč jim v bytě huláká budík.
Frankenstein Guillerma del Tora je na Netflixu zklamáním. Zároveň jde nejspíš o nejzdařilejší adaptaci tohoto příběhu |
To monstrum ve mně
|
