Kdo je finanční arbitr? Moná i vy s odpovědí váháte nebo úplně tápete. I taková otázka zazněla v průzkumu České bankovní asociace (ČBA), který měl za úkol změřit finanční gramotnost Čechů.
Výsledky například zjistily, e 39 procent z nás nerozumí doporučení finančních poradců a odborníků. Pouívají toti jiné termíny a výrazy. Na to by se měl bankovní sektor zaměřit, říká Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, je průzkum realizovala.
Seriál BankovkoviOd pondělí 3. dubna začne stanice ČT:D vysílat pořad, který je určen hlavně pro děti. - Kadé pondělí od 15.45 hodin se budou děti učit společně se skupinkou mladých lidí základy o financích. - Oijí zde postavy volně odhozené z českých bankovek, které bydlí v pronajatém bytě studentského typu, říká za ČT Luká Horký a dodává: V kadém díle se vyskytne problém a někdo nabízí řeení. Inspirací pro tvůrce byly seriály Přátelé a Čtyřlístek. |
Podle gestorky finančního vzdělávání ČBA Heleny Brychové je ale příčin více. Dalím důvodem je, e jsme zahlceni informacemi. Ve snaze zachránit spotřebitele před ním samým není zrovna cestou zavalit ho mnoha informacemi, myslí si Brychová.
Svůj podíl na o něco horí srozumitelnosti mají podle ní také změny v legislativě. Nový zákon o spotřebitelském úvěru nás nutí pouívat tento přesný slovník, lidé pak nemají čas sedět v bankách delí dobu.
S tím souhlasí také odborník na finance Andrzej Macura: Kdy si vezmete různé obchodní podmínky, není to zrovna jednoduché čtení. My se snaíme jednat s klienty lidsky. Řada z nich je ale takových, e se ani nechtějí zajímat. Například řeknou, a to nějak nastavím, e to nechají na mně, vysvětluje Macura, spoluzakladatel projektu Finance s úsměvem.
Průzkum celkově ukázal, e oproti loňsku se index finanční gramotnosti zlepil o jediný bod, na 55 ze sta. Jde tedy spíe o průměr. Nae znalosti se dlouhodobě příli nezlepují. Často je to proto, e jsme si ke světu financí vybudovali negativní vztah. Peníze pro nás často znamenají jen počty a spoustu definic, říká Brychová.
O něco lépe jsou na tom starí lidé. Ti u mají zkuenosti a znalosti. S konkrétními situacemi se v ivotě setkali a museli je řeit. Je třeba tedy cílit na mladou generaci, upřesňuje Brychová.
Výrazně úspěnějí jsou také vysokokolsky vzdělaní lidé. Zajímavé je srovnání pohlaví. Mui měli o est bodů více ne eny. Vysokokolsky vzdělaní mui se tak budou ve financích orientovat více ne eny, uvádí k tomu Hamanová.
Mui se také více věnují svým dětem, kdy s nimi mluví o financích. To je pro nás překvapivé a zároveň potěující zjitění, směje se Brychová. Rodiče si podle ní začínají uvědomovat význam vědomostí z oblasti financí a sami se je snaí do výchovy dětí zařazovat. Dělá to tak 92 procent českých rodičů. Mnoho z nich si ale myslí, e by hlavní roli ve vzdělávání o základních finančních tématech měly hrát koly.
Paradoxní je, e jen 58 procent z dotázaných ví, e základy finanční gramotnosti jsou u několik let povinné ve kolních osnovách. Jen čtvrtina Čechů si myslí, e výuka na kolách přináí pozorovatelné výsledky. Stejné procento dotázaných vak tvrdí opak. Zkrátka záleí na tom, jestli se na kolu rodina spoléhá, či nikoliv, doplňuje Brychová.
Téměř čtvrtina Čechů přiznala, e světu financí nerozumí vůbec, říká Jana Hamanová, ředitelka Agentury SC&C.
