Podle jednoho z výzkumů Komerční banky se terčem peněžních útoků stávají nejčastěji Pražáci a Brňáci a lidé z blízkého okolí těchto měst, kterým je mezi 40 a 50 lety. Tím ale není řečeno, že jsou i nejvíc podváděni. Patří však do nejohroženější skupiny obyvatel Česka.
Co naučila krize? Dalibora housti, Čechy spořit
Jinak to ale s finanční gramotností není u nás tragické. Dobrou zprávou je, že v posledních letech nedochází k žádným výkyvům, klienti bank se v penězích, investicích i chytácích slušně orientují. V čem jsme se po uplynulých letech covidové a inflační krize změnili, to je, že víc myslíme na zadní vrátka
Z přehledu, který každoročně zpracovává Česká bankovní asociace (ČBA), totiž vyplývá, že šest z deseti lidí si odkládá pravidelně nějakou částku na horší časy a nečekané finanční „příhody.“ Průměrná částka na osobu a měsíc je 2500 korun. „Polovina lidí si ukládá i peníze na stáří, začínají tak kolem 45. roku,“ uvádí zpráva ČBA.
Bankéři do škol
|
„Je vidět, že krize nás naučila, jak je důležité spořit,“ říká Michal Straka z agentury Ipsos, která průzkum pravidelně zpracovává. V čem jsou Češi obecně stále pozadu, je větší odvaha v investicích do dluhopisů, akcií, tedy do „nehmotných“ záležitostí. V tomto ohledu jsme konzervativnější, neměnnou jistotou českých rodinných investic jsou nemovitosti, vlastním bytem počínaje.
„Ona Máňa povídala.“ Dáme na zkušenosti druhých
Nemusíme být experty na akciové trhy a kryptoměny, ale vlastní znalosti v oblasti financí hodnotíme poměrně vysoko. Téměř 80 procent české populace je přesvědčených o svých znalostech při nakládání s penězi, 66 procent lidí se ale raději v některých případech poradí. „U odborníků, tedy bankovních poradců, hledá informace asi pětina lidí,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
Praha vede
|
Zbytek populace se nejvíc spoléhá na vlastní (i rodinné) a domácí zkušenosti, to je nejčastější studna finančních znalostí. Což představuje asi čtyřicet procent z celkového počtu dotazovaných respondentů průzkumu. Část z nás dá také na kamarády a přátele.
Alibismus, nebo lenost? Eráre, starej se!
V čem u nás neplatí termín „rozdělená země“ a v čem se napříč generacemi, profesními i společenskými vrstvami shodneme, to je úloha finančního vzdělávání. Základy finanční gramotnosti by měl do našich hlav už od školních škamen vtloukat stát.
„Jedná se o šestašedesát procent lidí, kteří si myslí, že by se měly stát a škola podílet na tomto vzdělávání,“ říká Michal Straka. Kromě toho by měla mít peněžní výuku na starosti i Česká národní banka nebo ministerstvo financí.
Kanonýr. Mohl by vybírat z konta, ale...Hovoří-li se o finanční gramotnosti, často se jako dobré i špatné příklady uvádějí sportovci. Jsou na očích a mnozí vydělají za deset či dvacet let kariéry tolik, co by se jiným neepodařilo ani za sto let.  Pavel Kuka patří k fotbalistům, kteří si přes drobná pochybení dokázal vydělané peníze uchránit. O vlastních zkušenostech se zmínil v jednom z posledních čísel týdeníku Téma i Pavel Kuka, vicemistr Evropy 1996 a několikanásobný šampion Bundesligy. V české a německé lize nasázel soupeřům 168 gólů. Nyní je hráčským agentem, sleduje fotbalové talenty v mládežnických ligách. Na rozdíl od jiných sportovců neprohrál peníze v automatech a ani nepřišel o veškeré úspory v podnikání. „Komentovat osudy některých mých kolegů mi přijde necitlivé, jsou to moji kamarádi,“ říká fotbalista, který ukončil kariéru v Česku v dresu pražské Slavie. Jakou nejhloupější investici jste v životě udělal? Máte pocit, že finanční gramotnost hráčů je dnes lepší než za vaší éry? Povedlo se vám díky fotbalu finančně se zabezpečit? |
