Váš obor je poměrně složitý, zvláště v době, kdy se se zrychlil vývoj technologií. Zkuste ho nám přiblížit.
Spojovací vojsko AČR zajišťuje bezpečné a efektivní spojení pro velení a řízení. Přenáší hlas, data i obraz mezi veliteli, jednotkami a složkami IZS. Chrání informace pomocí šifrování a bezpečnostních opatření. Odolává rušení, kyberútokům i fyzickému poškození sítí. Zajišťuje kybernetickou bezpečnost pomocí moderních technologií. Pravidelně testuje systémy a školí personál. Používá satelity, drony a automatizaci pro digitalizaci bojiště. Spolupracuje s NATO na technologické kompatibilitě. Umožňuje rychlé a bezpečné rozhodování v terénu. Zajišťuje spojení i v náročných podmínkách.
Spojovací vojsko na letošních Dnech NATO v Ostravě.
S jakými přístroji konkrétně pracujete?
Spojovací vojsko AČR využívá různé komunikační technologie – satelitní, radioreleové a rádiové spojení. Tyto prostředky umožňují spojení v taktických i strategických podmínkách. Na bojišti armáda používá moderní radiostanice od firem jako L3HARRIS a Persistent Systems. Armáda má vlastní satelitní spojení a umí vytvořit nouzové páteřní spoje v ČR. Probíhá digitalizace schopností, včetně zavádění nových satelitních terminálů L3Hawkeye. Používají se taktické radiostanice AN/PRC-167, AN/PRC-163 a RF-9820S. Radiostanice MPU-5 a GVR-5 umožňují ovládání robotických systémů a příjem obrazu z dronů. AČR zajišťuje interoperabilitu s NATO pomocí přijímačů ROVER 6Si a TNR 2Si. Tyto systémy umožňují příjem obrazu z UAV všech členských států aliance. Celý systém spojení je řízen koncepcí taktické rádiové komunikace pro zajištění kompatibility.
Jak vlastně vypadá výstavba operačních a taktických míst velení a jak to celé funguje?
Operační a taktická místa velení AČR se liší podle typu operace a stupně velení. Rozlišujeme mobilní (MV), nasaditelná (NMV) a stacionární místa velení (SMV). MV slouží pro rychlé přesuny, NMV pro stabilní nasazení v terénu a SMV pro řízení z pevné infrastruktury. Centrum CNSaRTSVŘ zajišťuje mobilní a nasaditelná místa velení. Vozidla PANDUR 8x8 a TITUS 6x6 se používají pro mobilní operace kde například TITUS 6x6 KOVS umožňuje spojení na vzdálenost i přes 1000 km. NMV se budují pomocí modulů MNX, které lze ukrýt v budovách pro vyšší balistickou ochranu. Celý systém velení je navržen pro interoperabilitu v rámci NATO.
Spojovací vojsko na letošních Dnech NATO v Ostravě.
Potýkáte se s nějakými problémy?
Armáda České republiky čelí výzvám spojeným s rychlým technologickým vývojem, které vyžadují nejen nové systémy, ale i kvalifikovaný personál. Digitalizace armády odhalila absenci klíčových prvků systému velení a řízení, jako jsou velitelská stanoviště, antidronová ochrana či robotické systémy. Reakcí na tyto nedostatky byla reorganizace CNSaRTSVŘ a vznik Úseku rozvoje technologií SVŘ. Tento úsek má za úkol zavádět nové technologie a postupy pro zvýšení schopností AČR. V současnosti AČR postrádá dva zásadní prvky: Národní Technologický Polygon (NATEP AČR) a Národní Testovací Polygon pro bezosádkové pozemní systémy (NATEP UGV). Jejich absence omezuje schopnost armády testovat a zavádět přelomové technologie v oblasti velení a řízení. Důvodem jejich chybění je kombinace historického podfinancování, nízkého zájmu dodavatelů a absence systémové podpory
Dva roky jste u spojařů na vysoké pozici. Dá se zhodnotit, jak za ty dva roky šly technologie dopředu?
Umělá inteligence se vyvíjí velmi rychle a nabízí nové možnosti pro vedení bojových operací. Aby ji bylo možné efektivně využít, je nutné důkladné testování a kvalitní příprava personálu. Experimentální testy na vybraných jednotkách mohou výrazně zvýšit jejich bojovou účinnost. AČR nemá početní sílu jako Polsko nebo Německo, ale může to vyvážit nasazením bezosádkových systémů s AI. Tento přístup zvyšuje operační schopnosti a zároveň chrání životy vojáků. Využití moderních technologií je klíčové pro budoucnost armády. Bez testovacích polygonů však nelze nové systémy ověřit a bezpečně zavést do praxe.
Říjnový výcvik AKIS ověřil vybrané technologie, které mohou výrazně posílit schopnosti AČR v blízké budoucnosti. Tedy robotika, 5G sítě, komunikační prostředí v podmínkách rušení, monitoring spektra, maskování a další.
Vývoj technologií jde rychle dopředu. Máte představu, kam se komunikace v armádě za další léta posune?
Moderní vojenská komunikace se stále více spoléhá na rádiové sítě typu MANET, které fungují bez pevné infrastruktury. Jsou ideální pro bojové prostředí, kde je potřeba rychle reagovat a udržet spojení. V budoucnu se očekává využití VPN sítí na bázi 5G/6G pro propojení senzorů, zbraní a technologií do jednoho systému. Spojení na krátkých vlnách (KV) zůstává důležité díky svému dosahu a odolnosti. Kybernetická doména bude klíčová kvůli rostoucím hrozbám a nástupu kvantových počítačů. Umělá inteligence umožní lepší dohled nad zbraňovými systémy a zvýší jejich spolehlivost. Autonomní drony by mohly obnovit polní poštovní spojení a přenášet velké objemy dat, například při 3D mapování.
Víme, které země jsou ve vybavení v rámci NATO nejdále?
Mezi nejlépe vybavené země NATO v oblasti komunikace patří USA, Německo, Francie, Británie, Itálie a Polsko. Tyto státy investují do moderních systémů, které zajišťují interoperabilitu v rámci aliančních operací. Polsko nedávno představilo pokročilé rádiové a troposférické systémy schopné provozu v náročných podmínkách. NATO schválilo nový datový standard ESSOR HDRWF, který umožňuje rychlý přenos dat a je již zaveden v několika evropských zemích. Armáda ČR díky systému STRK dokáže efektivně digitalizovat bojiště napříč různými druhy vojsk. Od roku 2025 se očekává masivní zavádění moderních provozoven s vybavením C4ISTAR, jako jsou CV-90, CAESAR nebo Leopard 2A8. Tato transformace výrazně zvýší schopnosti AČR a umožní jí držet krok s technologickým vývojem v NATO.
Kampaň Spojař Nové Generace přilákala desítky nových posil. Spojovací vojsko zažívá výrazný náborový úspěch
Důležitou součástí armády jsou aktivní zálohy. Jaký je o ně mezi lidmi právě u spojařů zájem?
Aktivní zálohy u Agentury komunikačních a informačních systemů, jejíž jsme součástí, jsou důležitou součástí spojovacího vojska AČR. Pomáhají udržovat schopnosti v oblasti přenosového a informačního prostředí. Výcvik probíhá ve spolupráci s profesionálními vojáky, například na provozovnách TITUS 6x6 KOVS nebo se satelitními terminály L3HARRIS Hawkeye. O službu je trvalý zájem a záložníci bývají zkušenými odborníky. Často dokážou navrhnout řešení aktuálních výzev. Spolupráce zvyšuje jejich odbornost i připravenost celého spojovacího vojska. Díky tomu je AČR lépe připravena na komplexní úkoly v rámci systému velení a řízení.
Je nějaký přístroj, který vás překvapil? A třeba ohromil?
Drony představují jednu z největších současných bezpečnostních výzev pro AČR i celý stát. Zvláště FPV drony řízené po optickém vláknu jsou velmi obtížně detekovatelné a rušitelné. Rostoucí hrozbou jsou také bezosádkové pozemní systémy (UGV), které mohou ve spojení s UAV působit autonomně a přesně. Kybernetické útoky se začínají zaměřovat i na autonomní systémy, což může ohrozit vedení operací. Na každou zbraň však existuje protiopatření, a technologický souboj bude pokračovat. Dronová hrozba vyžaduje systémový přístup, technologickou připravenost a schopnost rychlé reakce. Je nutné kombinovat techniku, výcvik a spolupráci s odborníky, aby bylo možné těmto výzvám čelit.
Když se velitel „odpojuje“
|
