Česká krajina dostává zabrat. Trápí nás stále častější sucha a nedostatek vody. Vysychají přehrady i velké řeky. Jednou z příčin může být odčerpávání vody tam, kde by se na- opak měla hromadit. Na horách.
Jenom v Krkonoších se na zasněžování použije tolik vody, kolik ho spotřebuje za rok třináctitisícové Vrchlabí. V povodí Labe, kam Krkonoše spadají, vzrostl počet areálů čerpajících pro zasněžování za posledních deset let ze 16 na 68. Ročně to jen v labském povodí dělá 1,5 milionu krychlových metrů. V rámci povodí Vltavy vzrostl odběr pro zasněžování za pět let ze 618 tisíc kubíků na 740 tisíc.
Sněžná děla znají lidé už téměř sedmdesát let
|
Technika dovoluje, aby sezona začala v době, kdy je zima v nedohlednu. V Monínci letos zahajovali už 26. října. Za desítky milionů tady pořídili zařízení, jež vyrábí umělý sníh, který vydrží i teploty nad nulou a slouží jako podklad pro sníh vyráběný sněžnými děly.
„Nemá ale s přírodním moc společného,“ říká Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského. Ten pravý tvoří vločky, umělý jsou ledové kroupy. „Kromě jiného složení se umělým zasněžováním zkracuje vegetační období o čtyři až pět týdnů, protože umělý déle vydrží,“ argumentuje vodohospodář. Umělý ledový sníh nepropouští kyslík, rostliny pod ním hynou,“ argumentuje Fuksa. Navíc se do vody často přidávají přípravky, které upravují její vlastnosti a usnadňují zamrzání i při vyšších teplotách, kdy by se vločky netvořily. Chemikálie jsou obdobné jako ty, které se přidávají třeba do šamponů.
Podle ředitele Asociace horských středisek Libora Knota zasněžují majitelé 80 až 90 procent svých sjezdovek. Podnikatelé zatím nemusí za vodu z horských toků platit, kubík i tak vyjde na téměř 50 korun za energie.
I když provozovatel vybuduje vodní nádrž, musí do ní načerpat vodu. Třicet procent se ale odpaří, před zimou ji musí znovu dočerpat. Jak zjistili začátkem roku inspektoři životního prostředí, z 83 kontrolovaných areálů třetina překročila povolený odběr vody na zasněžování.
Pokuta155
|
