Manželé Pavézkovi se před pár lety rozhodli okořenit si trochu život. V opuštěné stodole v Dalovicích, obci jen pár kilometrů od Karlových Varů, začali provozovat několik unikátních únikových her. Utvářet strašidelnou atmosféru jim tu pomáhá mimo jiné i fakt, že se zde dříve nacházela pěstírna drog. Jak ale říká Tereza Pavézková, provozování únikovek, ať už jakkoliv vyhlášených, je zábava. Najdou se však i tací, kteří se chtějí na vašem úspěchu přiživit.
„Již jsme navštívili hned několik únikovek v našem okolí, které se přímo inspirovaly těmi našimi. V řadě případů se dá dokonce mluvit o krádeži. Nyní již bývalý kamarád, jenž nám byl na svatbě za svědka, se totiž rozhodl otevřít si svou vlastní únikovou hru. Přímo tady v Dalovicích. Pak nás pozval k jejímu vyzkoušení,“ říká pro deník Metro Pavézková, která se s manželem při testování nestačila divit. „Kompletně nás vykradli. Stejné malby na stěnách, stejná výška příček, dokonce i stejné úkoly. Měli jsme značné déja vu,“ dodává druhý z dvojice Jindřich Pavézka.
Kriminální genius loci
Hra začíná, jak se Pavézkovic únikovky v souhrnu nazývají, jsou toho druhu největší v západních Čechách. Každá z her, které se navíc odehrávají na místě autentických prostor bývalé pěstírny drog, se hraje na ploše 300 metrů čtverečných. Dalo nám opravdu hodně práce nalézt na internetu na dalovické únikovky jedinou zápornou recenzi či zmínku. Z reakcí lidí totiž povětšinou vyplývá, že v nich zážitky doznívaly ještě dlouhé týdny.
Zazděný zahradník
|
„Nejprve jsme v červenci roku 2016 rozjeli hru Pěstírna, která tu z místního genia loci těží asi nejvíce. V kriminalistickém duchu jsme proto zhruba o rok později navázali další hrou, ve které se ocitnete v pozici vyšetřovatelů Mafie. Ta zde působila ještě před nedávnou dobou. Předloni pak vznikla poslední, naprosto jedinečná hra Únos, ve které záleží pouze na vás, jak dopadne. Je to něco nového a zážitek, který si odnesete, se těžko interpretuje,“ vyjmenovává Pavézková.
Na vlastní kůži
Nedalo mi to, a tak jsem se společně s několika přáteli vyrazil do Dalovic osobně podívat. V rozmezí několika hodin jsme si postupně vyzkoušeli dvě navazující únikovky, konkrétně Mafii a Únos. Ačkoliv byl jejich děj přímo propojen s vlajkovou lodí dalovických únikovek – Pěstírnou, to, že jsme si ji nezahráli, nám při hře nijak nepřekáželo. „Myslím, že vám to šlo skvěle, pánové. Akorát vy už si asi příště nespletete znak Pí se znakem Alfy. A co to, že se mě tak vyptáváte na různé detaily kolem našich her. Nejste od novin,“ uvedla na mou adresu Pavézková, která nás poslední hrou provedla.
Z našeho pětičleného týmu jsem byl jediný, který nějakou únikovou hru v minulosti navštívil. Díky své profesi jsem jich s kolegy z deníku Metro navštívil v Praze mnoho. Dalovické únikovky ale byly trochu něco jiného. Žádné zbytečné kamery, stísněné malé pokojíčky ani kompromisy kvůli místu. Tady se všechno dělá ve velkém a o obrovské propracované prostory plné vrstevnatých hádanek tu skutečně není nouze. „Musíte ještě jednou přijet a vyzkoušet Pěstírnu. Bude se vám jistě také líbit,“ sdělila nám Pavézková poté, co jsem jí vyjevil svůj plán napsat o jejich únikovkách článek do Metra.
Únikovka? Ne, sportoviště
Když Pavézkovi před třemi lety v Dalovicích s únikovkami začínali, byl tento fenomén ještě v plenkách. Dobře ale podle Pavézky odtušili, že bude třeba mít oběhané úřady, a tak si nejprve sehnali všechna potřebná povolení. To se po tragédii, která se loni odehrála při únikové hře v sousedním Polsku (zemřelo tu pět dívek – pozn. redakce), a následných přísných kontrolách únikovek napříč celou Evropou ukázalo jako šťastné rozhodnutí. „A co se týká požárně bezpečnostního řešení stavby, zpracovávali nám to jako sportovní areál. Někdo si to nechává zase specifikovat jako bludiště,“ vysvětluje Pavézka. Aby však Pavézkovi nezačali chytat rez, v teplých měsících objíždějí nejrůznější akce v okolí. Mají také svou vlastní únikovku – Hra začíná, kterou lze teoreticky provozovat kdekoliv. Prostory jejich únikovek se však stále nacházejí v ulici Zátiší 83 v Dalovicích.
„Důležité je, že Hra začíná není okopírovaná a má vlastní, originální a velmi dobře zpracovaný příběh, který podtrhuje dokonalé prostředí. Atmosféra tady na vás dýchá z každého zákoutí a z každé stěny,“ napsala Kravská jelita – skupina nadšenců a kritici únikovek.
