Mr. Chan má svoji malou farmu nedaleko provinčního městečka Mae Hong Son na severozápadě Thajska. Chan si tak jen říká, protože jeho thajské jméno (Chakraphan Prawinchaikul) je pro našince prakticky nevyslovitelné. Zato zná okolní hory dokonale a čas od času do nich zájemce s dobrodružnější povahou vezme. A stojí to za to.
Farma pana Chana připomíná spíše botanickou zahradu a o každém stromu a rostlině je schopen dlouho vyprávět. Leží také přímo na kraji tropického lesa.
V těchto dnech je v Thajsko příjemněji. Chystáme se v horách toulat tři dny, takže nezbytné věci a jídlo je nutné vzít s sebou. Hned první den se několik hodin brodíme horskou říčkou, protože jinudy to nejde. Pak nás čeká stoupání, než dorazíme do vesnice obývané národem Karenů.
Žádná elektřina, žádný signál. Večeře se připravuje na ohni. Další den už jdeme jen do kopce, než se vyškrábeme do osady skládající se ze tří stavení z bambusu. Sem už nevedou žádné silnice a na místo se lze dostat jen pěšky.
Tady už je člověk téměř mimo civilizaci. Spojení s okolním světem jen přes vysílačku. Ale klid a dechberoucí výhledy do okolí nahradí jen máloco.
Strážce streamu
