Děj filmového kriminálního thrilleru, o jehož režii se postaral v tuzemsku de facto neznámý polský režisér Adrian Panek, se odehrává v oblasti polském Trojměstí. Pokud nejste, podobně jako já, znalci zeměpisu, vězte, že jde o oblast na Gdaňském pobřeží, v níž se překrývají metropole Gdaňsk, Gdyně a Sopoty. Na pláži, kterých je tu plno, se najde zohavené mrtvola mladé dívky Moniky Bogucké. Státní zástupce je následně nucen při vyšetřování spojit síly s matkou oběti - soudkyní Helenou Boguckou. A jak tomu u podobných snímků bývá, narazí na spoustu roztodivných překážek.
Z filmu Barvy zla: Červená
Poláci netolerují jen potraty. Naštěstí nikoliv dobrou filmařinu. Film Barvy zla: Červená nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Bez rtů
Úspěšná předloha v podobě bestselleru Małgorzaty Oliwy Sobczak, kvalitní herecké obsazení (navíc pro tuzemce kvalitně nadabované do češtiny) a atraktivní přímořské lokace severu Polska. To vše slouží tvůrcům Barev zla k tomu, aby divákům přinesli zajímavé pokoukání. Jak už jsem nadnesl výše, vše ve filmu začíná tím, že je na pláži nalezeno tělo dívky. Kromě toho, že je zcela nahá, jí také nějaký fajnšmekr uřízl rty.
Z filmu Barvy zla: Červená
Případem se zabývá nový státní zástupce Leopold Bilski (Jakub Gierszal), který v podstatě hned od počátku ignoruje příkazy svého nadřízeného a vůbec mu nevadí, že mu kvůli tomu hrozí přeložení bůhvíkam na venkov. Hledání vraha Bilskiho následně nasměruje k několika dalším případům žen, které byly v minulosti zabity nápadně stejným způsobem. Jak do všeho zapadá taneční klub, ve kterém Monika dealovala drogy? Proč měli na Moniku spadeno místní gangsteři i podplacení policisté? Nechává si ústřední záporák či záporáci části obličejů mladých žen jako trofeje? Nebo jde o něco jiného? Odhalování pachatele nebude pro vyšetřovatele ani tentokrát peříčko.
Podvratná kampaň?
Není bez zajímavosti, že si snímek i kvůli odvážným upoutávkám a ohlasům ze zahraničí v posledních týdnech vysloužil nálepku nedokoukatelné drasťárny. Až na několik odvážnějších scén a dvou tří scén syrového násilí ale divák od filmu nedostává nic drastičtějšího, než je možné běžně vídat v některých snímcích pro náctileté. Působí to skoro dojmem, že tuhle fámu šíří sami tvůrci, popřípadě marketéři z Netflixu. Lehounce nadprůměrná polská honba za sériovým vrahem mladých dívek totiž obsahuje víceméně jen jaksi „povinnou“ dávku sadismu.
Z filmu Barvy zla: Červená
Úspěšné filmové krimi
Osobně mám velkou radost, že se z Barev zla, ať už podle vás dopadly jakkoliv, nestala další zaměnitelná minisérie. Ty už mi totiž, alespoň v rámci subžánru podobně laděných kriminálek, lezou pěkně krkem. S tím, že jsou pak klíčové postavy o to, co je stopáž kratší, povrchnější, nemám vcelku problém. Navíc se Netflix po nynějším úspěchu jedničky pravděpodobně brzy rozhodne pro adaptaci dalších dílů. Ještě bude zajímavé sledovat, jak další části pojme.
Barvy zla: Červená
|
