Do Asie se tentokrát nevydal na dlouho připravovanou rybářskou expedici, ale především pracovně. Rybaření mělo být jen krátkou odměnou za splněné povinnosti. Když mu v programu zůstaly dva volné dny, rozhodl se, že je nenechá propadnout. „Paradoxně tenhle úlovek nebyl zdaleka plánovaný jako při mých normálních expedicích. Byl jsem v Asii na pracovní cestě, navštěvoval jsem nějaké fabriky a zbyly mi dva dny volna, kdy jsem nemusel pracovat. Rozhodl jsem se je využít pro rybolov – a povedla se tahle nádherná ryba,“ vypráví Vágner.
Kapr versus amur: V létě vyžaduje každý jinou nástrahu, taktiku i zdolávání. Známe pár triků |
Přesné místo v Číně si chce nechat pro sebe. Důležité však bylo, že se mohl spojit s místním kamarádem, který se lovu těchto ryb věnuje a znal jejich zvyky i místa, na nichž se pravidelně objevují. Vágner tak nešel k vodě úplně naslepo. Naopak – cílem byl black carp, ryba označovaná také jako amur černý.
Pro českého rybáře je pohled na takového obra nezvyklý. V našich vodách známe především amura bílého, dlouhou, silnou a mimořádně bojovnou rybu. Vágner sám má s velkými amury bohaté zkušenosti. Čínský obr ale posunul jeho představu o této rybě do úplně jiné roviny. „Bylo to poprvé, co jsem se s takovou rybou setkal, a bylo to neuvěřitelné. Na naše klasické amury jsem zvyklý, mám chycené ryby přes dvacet kilo, ale když člověk uvidí takového mamuta, je to něco úplně jiného,“ říká. „Spousta rybářů by na první pohled možná ani nepoznala, že to není amur bílý. Když tu rybu znáte, rozdíly jsou samozřejmě poměrně velké. Jenže najednou před vámi leží ryba, která je skoro jednou taková – a může být ještě mnohonásobně větší.“
Měli jsme rozkrmené jedno místo a chytil jsem tam několik ryb. Jenže tuhle největší jsem dostal úplně mimo krmák, na opačné straně.
Šneci z místního trhu
Také způsob lovu se výrazně lišil od kaprařiny, jakou známe z českých revírů. Žádné boilies, kukuřice ani pelety. Základem celé krmné kampaně byli šneci. Nešlo přitom o několik jednotlivých nástrah. Kamarádi jimi pravidelně zakrmovali vybrané místo a na šneka Vágner také chytal. Předem připravené místo skutečně fungovalo. Během krátkého rybolovu se Vágnerovi podařilo ulovit několik černých amurů. Ten největší však znovu potvrdil staré rybářské pravidlo, že voda si často udělá vlastní plán. Grandiózní ryba nezabrala přímo uprostřed krmení, ale úplně jinde. „Měli jsme rozkrmené jedno místo a chytil jsem tam několik ryb. Jenže tuhle největší jsem dostal úplně mimo krmák, na opačné straně,“ upozorňuje Vágner. Podobné překvapení podle něj dobře znají i kapraři. Rybář může pečlivě připravovat lovné místo, sledovat pohyb ryb a vytvořit jim prostřený stůl, ale největší kus se objeví na montáži položené stranou.
Záběr jako pomalé zvednutí
Ani samotný záběr nepřipomínal dramatickou jízdu, při níž se cívka roztočí a ryba začne od prvního okamžiku prchat. Naopak byl nenápadný, pomalý a těžký. Právě v tom však bylo něco znepokojivého. „Nebyla to žádná prudká jízda. Byl to takový pomalý zvedáček. Když jsem prut zvedl, bylo to jako do betonu,“ vzpomíná. Už první kontakt mu napověděl, že na druhém konci sestavy není běžná ryba. Vlasec se napnul, prut se opřel do mohutného těla a začal souboj, který Vágner odhaduje přibližně na dvacet minut.
O Vagnerovi
|
V prvních fázích mu černý amur chováním připomínal spíše velkého kapra. Teprve u břehu ukázal typickou amuří výbušnost. „Průběhem mi ten souboj zpočátku připomínal spíš kapra. Jakmile se ale ryba dostala do mělké vody, ucítila, že už nemá tolik vody pod sebou, a uviděla podběrák, bylo to velmi podobné našemu amurovi,“ líčí Vágner. Právě poslední metry bývají při lovu amurů nejkritičtější. Ryba, která se chvíli zdá unavená a téměř připravená k podebrání, dokáže během okamžiku explodovat a vyrazit zpět do hloubky.
Vágner měl k dispozici běžnou, byť velmi pevnou kaprařskou sestavu, kterou mu půjčil místní kamarád. Chytal na kaprové pruty o testovací křivce tři a půl libry a na navijácích měl vlasec 0,50. Nebyla to tedy výstroj určená pro mořské obry ani speciální sumcařské náčiní. „Byla to taková extrémně tvrdá kaprařina,“ shrnuje. Zároveň ale upozorňuje, že pokud by se na černé amury vypravil znovu cíleně, zvolil by ještě silnější vybavení. „S ohledem na to, že tahle ryba může být mnohem větší, bych si při výpravě vzal tvrdší sestavu. Je to lepší i pro rybu.“
Životní úlovek českého rybáře: Ze Štítu vytáhl legendárního Pápu, vážil přes 36 kilo |
Když se objevil u břehu
Nejsilnější okamžik přišel ve chvíli, kdy se mohutná ryba poprvé ukázala v mělké vodě. Přestože má Vágner za sebou řadu setkání se sladkovodními velikány, černý amur o hmotnosti kolem čtyřiceti kilogramů ho dokázal zaskočit. „Když víte, jak vypadá dvacetikilový amur, a pak něco takového přitáhnete ke břehu, je to úplný error,“ směje se.
Ryba byla nejen mimořádně těžká, ale také dlouhá a mohutná. Přesnou délku si Vágner při rozhovoru nevybavil. Pro představu však dodává, že podložka zachycená na fotografiích měří od kraje ke kraji 143 centimetrů. Měřítkem výjimečnosti úlovku tak nejsou jen kilogramy, ale i fotografie ryby položené na této podložce. Už její rozměry dávají dobrou představu, jak mohutný kus se podařilo dostat na břeh. Pro Vágnera šlo o dosud největšího amura v životě. „Občas prostě svatý Petr nadělí,“ říká. V jediné větě tím vystihuje podstatu rybaření. Můžete mít zkušenosti, kvalitní vybavení, dobrého průvodce i připravené místo, ale o výsledku nakonec rozhoduje voda. Tentokrát se všechny okolnosti spojily během pouhých dvou dnů, které původně ani neměly být samostatnou expedicí.
Sezona dravců začíná. Jediná přehlédnutá chyba vás může stát životní úlovek |
Návrat už nebude náhodný
Právě nečekanost zážitku v něm probudila chuť vrátit se. Příště už by nešlo o krátkou odbočku během pracovní cesty, ale o cílenou výpravu za rybou, jejíž možnosti daleko přesahují českou představu o velkém amurovi. „Po téhle zkušenosti se tam určitě chci vrátit a věnovat se té rybě vyloženě cíleně a aktivně,“ plánuje Vágner. Znamenalo by to důkladněji poznat její chování, připravit silnější výbavu a strávit u vody více času. Čtyřicetikilový exemplář totiž nemusí být hranicí, ale teprve začátkem.
Ani po návratu z Asie Vágner od vody nezmizel. Rozhovor pro Metro poskytl přímo z člunu, zatímco vláčel a pokoušel se ulovit boleny a tlouště. Současně natáčí projekty pro televizi i své internetové kanály. Připravuje také přibližně desetidílnou sérii z Berounky, Vltavy a Labe.
