V současnosti farma manželů Kölblů na Vysočině není jen o medu – je to promyšlený systém péče o krajinu, včely a budoucnost. Víc o tom v rozhovoru prozradil sám Josef Kölbl.
Jaký byl váš osobní impulz začít s včelařením a co vás vedlo k tomu dělat věci jinak?
Začal včelařit švagr Honza, bratr manželky. Začali jsme včelařit s ním, až jsme se trhli zvlášť. Koníček nakonec přerostl v rodinné podnikání. Po čase jsme nicméně viděli, jak zkostnatělým oborem je včelaření. Staré metody, nic se neposouvalo, a když, tak jedině k horšímu. Proto jsme se se zájmem seznámili s termosolárním úlem od Romana Linharta, jenž v té době učil na včelařském učilišti, na které manželka začala chodit, abychom zachytili o včelách co nejvíc.
Josef a Alena Kölblovi provozují včelařskou farmu na okraji Vysočiny od roku 2016. Oba začínali jako včelaři amatéři a od začátku chtěli dělat věci jinak, lépe, moderně.
Zmiňujete, že koníček přerostl v rodinné podnikání. Jak do včelaření zapojujete děti?
Máme tři děti, tři holky, šest let, pět let a 1,5 roku. Nejstarší dcera se o včelaření aktivně zajímá. Prostřední dcera tíhne ke hře na housle. Děti jsou zatím malé a teprve se ukáže, jak k rodinné firmě přistoupí. Ukazujeme jim, co děláme a co nás živí. Chceme aby to viděly a věděly, co je nedílnou součástí našeho života.
Co podle vás přesně znamená moderní a udržitelné včelaření v praxi?
Včely nechováme jen na med. Snažíme se o popularizaci jejich ochrany ve společnosti. Sami vysazujeme v okolí úlů luční kvítí. Semínka nabízíme i na našem e-shopu, aby mohl každý přiložit ruku k dílu. Celkově podporujeme biodiverzitu a nezatěžujeme včely zbytečnou chemií. Například zmiňovaný termosolární úl je moderní v tom smyslu, že se jedná o rozvinutý včelařský úl, který dokáže včely chránit před parazitem kleštíkem včelím nechemickou cestou, tedy teplem. Velké teplo se kleštíkovi nelíbí a hyne. V těchto úlech včelaříme téměř pět let a letos máme na louce dvaadvacet termosolárních úlů.
Josef a Alena Kölblovi provozují včelařskou farmu na okraji Vysočiny od roku 2016. Oba začínali jako včelaři amatéři a od začátku chtěli dělat věci jinak, lépe, moderně.
Jaké jsou největší výzvy, kterým jako moderní včelaři čelíte v porovnání s tradičním včelařením?
Všichni včelaři čelí tomu samému – infekčnímu tlaku, nemocem a parazitu kleštíku včelímu. To jsou nejzásadnější problémy dnešního včelařského světa všude. Udržet včely v dobré zdravotní kondici je více náročné než v minulých letech. My do tohoto boje nasazujeme právě termosolární úly.
Jaký význam má ochrana včelstev pro budoucnost naší planety?
Včelaření je nyní minimálně u nás v Česku moderní záležitostí a včela se stává také prvkem při různých marketingových akcích, což je dobře. Upozorňuje se na to, že je včela důležitá a je potřeba k ní přistupovat skutečně odpovědně. Včela je nejvýznamnější opylovač a je stěžejní pro velké množství zemědělských plodin. My, jelikož jsme včelařská farma, nemáme pouze marketing na ochranu včely, ale přistupujeme k činům. Za poslední dva roky jsme investovali přes 600 tisíc korun do rozvoje včelařského vybavení.
Josef a Alena Kölblovi provozují včelařskou farmu na okraji Vysočiny od roku 2016. Oba začínali jako včelaři amatéři a od začátku chtěli dělat věci jinak, lépe, moderně.
Jak vnímáte vztah mezi tradičním řemeslem a moderní technologií ve vašem podnikání? Myslíte, že je možné tyto dva přístupy dobře propojit
Včelařský obor se poslední desítky let příliš nerozvíjí. Včelaři se bojí investovat do svých včelnic, což je také způsobeno nízkými prodejními cenami medu v tuzemsku. My jsme toto prolomili a investice do farmy a včel jsou u nás mezi nejvyššími firemními prioritami a jako nejvyšší priorita z pohledu včelařské farmy.
