Ve Vietnamu jsme si připadali jako rockové hvězdy, říká dirigent Martin Šanda

Přesto bylo ale potřeba, z úcty k Vietnamu, jejich standardní repertoár trochu pozměnit. „Vynechali skladbu ze snímku Forrest Gump. Je to skvělý film s úžasnou hudbou, jenže náš koncert byl doplněn o filmovou projekci. Podstatná část příběhu se odehrává během války ve Vietnamu,“ říká mimo jiné Šanda v rozhovoru pro Metro.

Kde vlastně vznikl nápad vypravit se s orchestrem do Vietnamu?
S touto myšlenkou přišel můj kamarád a kolega Phan Kien Cuong, který je zároveň naším manažerem pro vietnamský trh. Viděl pro BSOP v této zemi velký potenciál – a nemýlil se. Zásadní bylo i to, že mám velmi dobrý vztah k vietnamské komunitě jako takové. Vietnamce jsem vždy vnímal jako neskutečně pracovitý národ, což naše cesta jen potvrdila. A pak je tu jejich kultura – to pro mě bylo další velké lákadlo.

S BSOP jste v minulosti koncertoval i v Japonsku. Byly reakce publika v téhle asijské zemi podobné?
Ne. To, co jsme zažili ve Vietnamu, naprosto předčilo veškerá moje očekávání. V Japonsku nás před lety přijali výborně, ale na evropské a západní orchestry jsou tam, v uvozovkách, zvyklí. Ve Vietnamu jsme představovali něco úplně nového. Jsme první západní orchestr, který v této zemi uskutečnil turné. Lidé v publiku plakali. Ty reakce byly tak bezprostřední a opravdové, že to chvílemi působilo až dětsky – a to nemyslím nijak posměšně. Samotného mě to dojímalo. To je něco, co například v Evropě z podstaty věci zažít nemůžeme.

Zpěvák a skladatel Michal Penk si během koncertu Pop in Symphony zahraje se symfonickým orchestrem

Na turné jste vyrazili s programem, který se skládal ze světové filmové a popové hudby. Proč jste nezvolili klasiku?
Protože evropská hudba typu Mozart, Beethoven nebo třeba Dvořák je v jihovýchodní Asii záležitostí pro velmi úzké publikum, které tvoří jen malý zlomek populace. Dokládá to už samotný fakt, že ve stomilionovém Vietnamu fungují pouze dva orchestry – Státní filharmonie v Hanoji a školní orchestr pod Národní hudební akademií, rovněž v Hanoji. Jen tyto orchestry hrají klasickou hudbu. Já jsem chtěl, aby si cestu k symfonické hudbě našlo mnohem širší publikum, a proto jsem sáhl po světově známých skladbách, ale v naprosto jiném pojetí. Asiaté totiž západní popkulturu milují.

Upravoval jste nějak program koncertů s ohledem na vietnamské publikum?
Přidali jsme jednu místní skladbu, která se v angličtině jmenuje Hello Vietnam. Je to taková tamní popová hymna, známá v mnoha světových jazycích. Chtěl jsem, aby vietnamské publikum vnímalo, že jsme nepřijeli jen propagovat západní hudbu, ale že se chceme propojit i s jejich kulturou. Reakce byly fantastické – lidé to moc ocenili. Naopak jsme vynechali skladbu ze snímku Forrest Gump. Je to skvělý film s úžasnou hudbou, jenže náš koncert byl doplněn o filmovou projekci. Podstatná část příběhu se odehrává během války ve Vietnamu. Představil jsem si na plátně Toma Hankse, jak vybíhá z džungle, kde americká armáda pálí napalmem na bojovníky Vietkongu. To mi přišlo opravdu nevhodné a necitlivé. Přeci jen Vietnamci vnímají tuto kapitolu historie úplně jinou optikou než my na Západě.

Písně Uriah Heep v klasickém zpracování odhalují svou úplně jinou stránku, říkají rockeři

Prý se o vás zajímala i tamní média.
Ano, to byla další věc, se kterou jsme vůbec nepočítali. V Hanoji jsem mezi generálkou a večerním koncertem nedělal nic jiného než dával rozhovory. Zájem médií byl pro nás nevídaný – opět něco, s čím se v Evropě v takové míře nesetkáváme. Připadali jsme si spíš jako rockové hvězdy. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych po koncertě odmítl rozhovor. Tady jsem se poprvé v životě musel omluvit, protože jsem byl opravdu vyčerpaný a „vymluvený“. (smích)

Koncerty probíhaly pod záštitou českého velvyslance ve Vietnamu, Hynka Kmoníčka. Znamená to, že byly na programu i akce na půdě ambasády?
Ano, například jsme byli pozváni, abychom v menším obsazení zahráli na obchodním summitu, který pořádala naše ambasáda. Konal se v kongresovém sále tamního ministerstva zahraničních věcí za účasti zástupců významných firem, které spolupracují nejen s Českem, ale i s celou Evropou.

Místo Carminy Burany diriguje skladové zásoby potravin

Produkčně ale koncerty ve Vietnamu šly kompletně za vámi. Jaká je bilance? Vrátíte se do této země ještě?
Vzhledem k tomu, jaká byla odezva, a také k tomu, že jsme pro velký zájem přidávali další dva koncerty v Hai Phongu, je odpověď jednoznačná – určitě ano. Už teď připravujeme program na další cestu, kterou plánujeme na druhou polovinu října. Přidáme nové skladby – nejen filmové, ale i vietnamské. Láká mě také myšlenka spolupráce s některým z místních umělců.

Nechcete nakonec do Asie přesídlit úplně?
Kdepak. Z Česka určitě nezmizíme. Například v říjnu nás v Rudolfinu čeká koncert Masters of Classic, na který se moc těším. V lednu pak vyrážíme do Londýna, Oxfordu a dalších anglických měst na novoroční koncerty. BSOP se tak bude i nadále pohybovat po ose Česko – Anglie – Vietnam.