Před čtyřmi lety se do čínského Pekingu vypravila rekordní skupiny českých zimních olympioniků. 113 sportovkyň a sportovců (některé prameny hovoří o 112) se však vracela, jak se říká, na štítě. Jedna zlatá a jedna bronzová, to bylo vše, čím se nejpočetnější zimní výprava mohla po návratu pochlubit. Očekávané naděje splnila zlatem ve snowboardingu Ester Ledecká, jeden bronz přidala i další jistota na ledě, Martina Sáblíková.
V Norsku 1994 jsme ostrouhali
Byl to relativně neslavný podnik z pohledu české účasti, ale přece jen o dvě medaile lepší, než zimní olympiáda v norském Lillehamneru v roce 1994, kde jsme se účastnili poprvé jako samostatné Česko už bez Slovenska. Tehdy nám necinkla jediná medaile. Reprezentovala nás ale přibližně jen polovina sportovců, přesně 64.
Za další čtyři roky to už bylo veselejší. Do japonského Nagana cestovalo 66 účastníků a medaile jsme měli hned tři, byť jedna byla hokejová, dokonce zlatá, a tak se počítáno na kusy, násobila. V Japonsku se tehdy udílelo 206 medailí.
Rekordní nadílka v roce 2014
Co do počtu cenných kovů všech barev byly pro Česko nejúspěšnější ZOH v Soči v roce 2014. Našich devět medailí představovalo z celkových 299 udělených 3,1 procenta. Devátá bronzová medaile byla české ženské štafetě přiznána o několik let později kvůli zjištěnému dopingu ruské štafety.
Česká výprava čítala „jen“ 85 lidí, takže teoreticky připadala jedna medaile na 9,4 sportovce. V již zmiňovaném Pekingu před čtyřmi lety to bylo „rekordních“ 56,6 sportovce na jednu medaili.
Pokud však porovnáme získávané medaile s těmi, které vozili naši sportovce ještě jako Čechoslováci, nevede si Česko nejhůř, ba právě naopak. V éře Českioslovenska jsme jich nejvíc přivezli v roce 1984 ze Sarajeva, a to šest. Čtyři bronzy a dvě stříbra, zlato žádné. Jako Česká republika jasme byli úspěšnější.
Na dvě zlaté medaile potřebovali Čechoslováci 68 let
V letech 1988 a 1992 získali Čechoslováci po třech medailích, zlato žádné. Za celou československou historii na zimních olympiádách od roku 1924 v Chamonix získaly sportovci společného státu jen dvě zlaté. A to v roce 1968 v Grenoblu a v roce 1972 v Sapporu. O jednu se zasloužil v Grenoblu skokan Jiří Raška, o druhou v Sapporu krasobruslař Ondrej Nepela.
Hry v Grenoblu patřily současně k druhým nejúspěšnějším v dějinách Československa – cinkly nám čtyři medaile. Z toho dvěma přispěl již zmiňovaný Raška, jedno zlato a jedno stříbro.
Ohledně nejcennějších kovů je Česko za 34 let samostatnosti mnohem úspěšnější, než „federální“ sportovci. Zatím máme 11 zlatých, a to včetně té poslední od snowboardistky Zuzany Maděrové. Čechoslováci potřebovali na dva zlaté zimní kovy od roku 1924 (Chamonix) do roku 1992 (Albertville) celých 68 let.























