Dokument zachycuje proměny oslav Velikonoc na našem území za posledních zhruba sto padesát let. „Je celkem zajímavé, že už koncem 19. století se někteří národopisci pozastavovali nad tím, jak je možné, že se tolik zvyků přestává dodržovat a postupně se vytrácí. Přitom z našeho pohledu je tato doba nejen na velikonoční tradice bohatá,“ zamýšlí se režisérka snímku Michaela Fišer Rozbrojová.
Kam vyrazit na Velikonoce? Vyzkoušejte foukání skla, kreslení vajec nebo hledejte zajíčka |
Nejrůznější obřady spojené s koncem zimy a příchodem jara byly mezi lidmi silně zakořeněné už v pohanských dobách a křesťané si toho byli vědomi. I proto je církev nerušila, ale postupně je začlenila do velikonočního příběhu. Ve 20. století se velikonoční svátky v Česku postupně zúžily v podstatě jen na pondělní pomlázku, protože Velikonoční pondělí bylo, na rozdíl od ostatních dnů, státním svátkem. Lidé zdobili vajíčka, pekli mazance a beránky. Duchovní charakter Velikonoc se vytrácel. V současnosti je situace jiná a lidé mnoho náboženských tradic obnovují.
Inspirace napříč Českem
Štáb natáčel v místech, kde je folklor stále živý, kde jsou lidé, kteří mají k historii i tradicím vztah a nechtějí se jich vzdát. Diváci uvidí třeba velikonoční jízdu na koních v bývalých Sudetech na Šluknovsku. Tu se podařilo obnovit teprve před několika lety, je rok od roku oblíbenější a jezdí na ni lidé z Česka i Německa.
Točili jsme třeba na Zlínsku, kde stále chodí kluci s hrkačkami po vesnici a nahrazují tím zvuk zvonů, které podle tradice odlétají na Zelený čtvrtek do Říma.
Martina Burešová, dramaturgyně
„Ověřili jsme si, že zvyků se stále dodržuje hodně, i když některé už jsou jen lokální. I proto nám přišlo důležité je zdokumentovat pro budoucí generace a také je zasadit do historického kontextu. Diváci si tak spolu s námi mohou projít zvyklostmi velikonočního týdne, upéct jidášky, seznámit se s tradičními technikami zdobení kraslic nebo nahlédnout do prapůvodu velikonoční pomlázky, který už většina lidí dnes vůbec nezná,“ láká ke sledování snímku režisérka Michaela Fišer Rozbrojová. „Točili jsme třeba na Zlínsku, kde stále chodí kluci s hrkačkami po vesnici a nahrazují tím zvuk zvonů, které podle tradice odlétají na Zelený čtvrtek do Říma. Opravdu intenzivní byl zvuk kostelního hrkače v Pozořicích na Brněnsku, při kterém byste bez kvalitních sluchátek přišli o sluch,“ vzpomíná na natáčení dramaturgyně Martina Burešová a připomíná národopisné programy, které se před Velikonocemi konají v mnoha českých i moravských skanzenech a muzeích v přírodě.
Velikonoce 2026: Kdy jsou prázdniny, otevírací doba obchodů, tradice a co nedělat na Velký pátek? |
Seznamují návštěvníky s tím, jak prožívali předvelikonoční čas naši předci. „To ostatně uvidí diváci dokumentu i prostřednictvím archivních záběrů Filmového týdeníku, které přinášejí svědectví o velikonočních tradicích v poválečných letech,“ doplňuje dramaturgyně Burešová.
