Až 63 procent Čechů chce zachovat hotovost v oběhu, protože ji vnímají jako záložní řešení při blackoutu, kybernetickém útoku nebo povodních. Dokonce 57 procent respondentů by uvítalo, kdyby bylo právo na hotovost uzákoněno.
Kromě toho má více než polovina lidí u sebe běžně mezi 200 a 1000 korunami, nejčastěji pro platby u drobných obchodníků, na trzích nebo při službách řemeslníků.
Trhy, řemeslníci a lékaři. Tam Češi platí hotově
Na trzích a u malých obchodníků sáhne po hotovosti 65 % Čechů. U řemeslníků je situace podobná – i když roste počet těch, kteří mají platební terminál nebo nabízejí převod či QR platbu, hotovost je stále nejjednodušší způsob platby.
Co preferujete?
Rozdíly jsou však výrazné mezi generacemi:
- Více než polovina lidí ve věku 45 až 65 let platí částky do 100 korun vždy hotově.
- Naopak 41 procent generace Z zaplatí i drobné nákupy mobilem.
„Pro mladší generaci je mobilní platba přirozená, zatímco starší generace preferuje hmatatelnou kontrolu nad penězi.“
Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial
Německo a Japonsko hotovosti dál fandí
Globálně hotovost ustupuje. Podle Global Payments Report kleslo její používání u obchodníků z 44 procent v roce 2014 na 15 procent v roce 2024.
Některé země však kráčí opačným směrem. Kvůli finanční inkluzi uzákonily přijímání hotovosti, například Dánsko či Francie. Nadprůměrné používání bankovek je také v Německu a Japonsku, kde hrají roli kulturní zvyky i nedůvěra ke stopování plateb. Naopak nejblíže k bezhotovostnímu fungování mají Švédsko, Norsko, Finsko, Nizozemsko či Dánsko.
Má hotovost budoucnost?Podle průzkumu je pro mnoho lidí hotovost symbolem finanční svobody, anonymity a nezávislosti na technologiích.
|
