V minulých staletích, kdy byl nižší podíl obyvatel nad 70 nebo 80 let, tak neměl parkinson, nebo i demence a alzheimer, šanci „ulovit“ více lidí.
„Neměli bychom ale propadat přesvědčení, že parkinson je výhradně nemocí starých lidí, i když hraničním věkem, kdy se může začít projevovat, je po padesátce,“ připomíná důrazně Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.
Výjimečně může postihnout choroba i mladší lidi, může se to týkat až 15 procent pacientů. Hodně ale záleží i na prostředí, kde se pohybují. Statistiky nepřímo ukazují na vyšší výskyt na venkově, v zemědělských regionech. Specialisté to dávají za vinu ochranným zemědělským prostředkům, tedy pesticidům a herbicidům.
Parkinson VIP
|
Dramatické zvýšení
I když ordinace evidují desítky pacientů s touto závažnou nervovou nemocí (viz box), pravděpodobný počet skutečně nemocných, byť i v počáteční fázi, se může v Česku pohybova okolo 150 tisíc. „Určitě víme, že v letech 1990 až 2021 se počty parkinsonů zvýšily o 274 procent,“ doplňuje Jech.
Třes rukou a ztráta pohyblivosti, které postupně nemocnému snižují kvalitu života, nelze zatím vyléčit, protože lidé neumějí nahrazovat odumřelé nervové buňky v mozku, jež za výskytem parkinsona stojí. Co se ale daří, to je výrazné zmírnění výše uvedených projevů nemoci.
Do mozku dají sondu, na hruď všijí přístroj
Tradičním postupem je medikace, léky však mají vždy zpoždění při podání i postupném odeznění. Druhou, již roky využívanou formou jsou elektronické stimulátory, které reagují na stav konkrétních center v mozku a jsou schopné jejich činnost ovlivnit a utlumit projevy choroby. „V České republice tato metoda pomáhá českým pacientům už 27 let,“ říká Dušan Urgošík, neurochirurg z Nemocnice Na Homolce. Starší přístroje fungují kontinuálně, i když organismus aktuálně nic neprojevuje. V současnosti se začíná projevovat využívání nejmodernějšího stimulátoru, který mapuje činnost mozku a aktivuje se v případě potřeby. Pak se zase deaktivuje.
Lékaři z VFN na zavedení sondy, která je z mozku napojená na elektronický stimulátor, spolupracují dlouhodobě s odborným pracovištěm pražské Nemocnice Na Homolce. Pacientovi je nejdřív zavedena do mozku sonda, která stimuluje konkrétní místo v mozku. Je propojena tenkým kabelem se samotným stimulátorem, který má pacient na hrudi a kabel je vedený do sondy pod kůží. „Od pacienta to vyžaduje ale opatrnost, například při sportování, aby nedošlo k poškození kabelu,“ vysvětluje Filip Růžička, lékař Neurologické kliniky VFN.
Momentálně takový moderní stimulátor užívá v Česku necelá třicítka pacientů. Jak ukazují jimi vedené deníky, kam zaznamenávají projevy choroby, vykazují jen minimální aktivitu oproti pacientům, kteří dříve takovou možnost neměli.
Podstatně menší výskyt Parkinsonovy choroby je u lidí, kteří se celoživotně pohybují, především u aktivně sportujících.
Umírající buňky
|
