Jiří byl loni několik měsíců víc doma než v práci. Zaměstnavatel omezil výrobu a lidi zůstávali spíše na základním platu. Pracuje ve farmaceutické firmě kousek za Prahou a po boomu covidových léků a vakcín, který logicky skončil, chvíli trvalo, než naběhla nová výroba.
Nyní ale i nedostatek některých léků, hlavně antibiotik, přinutil jeho zaměstnavatele nejen naplno výrobu rozjet, ale nabírat i další pracovníky. „Dokonce jsou směny navíc, někdy beru i víkendy,“ přiznává Jiří a nestěžuje si. Právě farmacie jako obor se teď zařadila na čelní místo profesí, kde firmy plánují rozsáhlejší nábor. Téměř polovina z nich to má v plánu minimálně v příštích třech měsících.
Velký zájem je také ve službách zaměřených na zdravotnictví, na péči o seniory a sociální služby všeobecně. Stačí jen prohlížet nabídky práce na specializovaných serverech. Na webu prace.cz je nyní v této sekci více než čtyři sta nabídek.
Berou méně
|
„Všeobecná sestra, Praha – Malá Strana, nefrologie-interna, měsíčně 45 tisíc korun,“ inzeruje zdravotnické zařízení základní údaje. Všeobecná sestra s odborností 925, což zahrnuje mimo jiné také péči v domácnosti, kam spadá podávání infuzí, převazy a další typ ošetření, nabízí zájemkyním platy 48 až 52 tisíc korun za měsíc. Naproti tomu v komunikační sféře, kam spadají jak reklamní agentury, média tak i telekomunikace, je nabídka volných míst poloviční a pětina firem působících v těchto profesích směřuje k redukci pracovních míst.
„To neznamená, že jsou na tom firmy špatně. Hodně pozic, které byly obsluhovány přes telefon, se nyní přesouvají ke komunikaci přes umělou inteligenci,“ vysvětluje pozadí vývoje v těchto oborech Jiří Halbrštát z poradenské společnosti ManpowerGroup.
