Devět skal. Nejvyšší bod Žďárských vrchů, ale hlavně místo, kde se krajina otevře do všech stran a vy najednou vidíte, jak je ve skutečnosti jednoduchá – lesy, louky, skály a mezi tím ticho. O pár kilometrů dál čekají Čtyři palice, mohutné skalní bloky působící syrově a opravdově. Vítr se tu opírá do kamení, horolezci visí na stěnách a vy si jen sednete opodál a necháte to na sebe působit. Kvůli tomu prostoru se sem lidi vrací pořád dokola.
Radarová základna na Buchtově kopci působí jako zjevení. V budově jsou byty, které si lze pronajmout třeba i jen na víkend
Trochu zapomenutý radar
A pak přijde vrchol, který je jiný než všechny ostatní – Buchtův kopec. Na první pohled ho poznáte podle modré kopule, jež trčí nad krajinou. Není to jen turistický bod, ale místo, odkud se hlídá celé nebe nad Českem. Radar tady sleduje stovky letadel současně a jeho dosah jde stovky kilometrů za hranice republiky. Zajímavé je, že tenhle příběh nekončí. Naopak – právě teď se chystá jeho další kapitola. V příštích letech tu má vyrůst nový český radar od pardubické firmy Eldis, který postupně nahradí současné francouzské technologie. Instalace je plánovaná zhruba do roku 2029 a půjde o kombinovaný primární a sekundární radar, který zajistí ještě přesnější pokrytí vzdušného prostoru.
Čtyři palice, kultovní skály z Koruny Vysočiny
Zajímavostí je i samotná infrastruktura. Radar není jen ta ikonická koule – celý areál je technicky komplikovaný a průběžně se upravuje. Nové zařízení má vzniknout i na místě starší věže, kde dřív stával sovětský radar, a konstrukce musí projít úpravami, aby unesla moderní technologii.
Proč se Češi bojí soudů? Mají často strach z vysokých honorářů za advokáty |
Nahoru se sice běžně nedostanete – areál je uzavřený – ale cesta pod něj má zvláštní atmosféru. Les, otevřené louky, výhledy do údolí Fryšávky i Svratky, a když vyjde počasí, klidně dohlédnete až na Jeseníky. Pod radarem je i malý samoobslužný bar. Žádná obsluha, jen kasička. Hodíte drobné, vezmete si pití, sednete si na lavičku a chvíli nic neřešíte.
Nejdříve klasický selský statek, poté JZD a podniková chata. Selský dvůr v Daňkovicích pokračuje neustálou proměnou.
A teď dolů!
Až sejdete dolů, s nohama příjemně unavenýma a hlavou vyčištěnou, dává smysl pokračovat jen kousek dál, do Daňkovic. Právě tady čeká Selský dvůr Daňkovice, místo, které přesně navazuje na rytmus celého dne. Sauna, horko, ochlazení, klid.
Najednou to do sebe zapadne. Ráno vyběhnete na skály, odpoledne stojíte pod radarem uprostřed Vysočiny a večer jen sedíte v teple a necháte tělo i hlavu srovnat. A přesně o tom Koruna Vysočiny je.
Laos bez příkras: Luang Prabang ukazuje krásu i odvrácenou tvář cestování |
Dáte si sauničku?
Po dni na kopcích, kdy už nohy trochu protestují, působí Selský dvůr jako návrat do něčeho známého a klidného. Leží v Daňkovicích na okraji Žďárských vrchů, starý venkovský dvůr si tu drží jednoduchost, ale zároveň nabízí všechno, co po výletě potřebujete.
Ubytování je spíš praktické než okázalé – několik desítek pokojů různých velikostí, všechny s vlastním zázemím, takže se sem vejdou rodiny, dvojice i větší party, ale pořád to nepůsobí jako anonymní hotel. Velká společenská místnost, prosklená terasa s výhledem do krajiny a jídelna, kde se to večer přirozeně potkává, dávají místu lehce komunitní vibe. A pak je tu to hlavní – wellness! Očista těla tu není jen o efektech, ale o kontrastu – teplo, ticho a pak studený impulz, který vás vrátí zpátky do těla. Finská sauna, vířivka, odpočinková zóna, a hlavně moment, kdy po nahřátí vyjdete ven do vysočinského vzduchu a skočíte do přírodního jezírka s dalším dokonalým výhledem na okolní kopečky. No není to pohoda?
Zabiják z Daňkovic: šťavnatý steak ze Selského dvora
Do toho zapadá i restaurace – poctivá kuchyně bez zbytečných experimentů, jídlo, na které se po dni venku těšíte a které dává smysl. Krémová polévka z medvědího česneku, místní sýry, steaky z masa zvířat, které žijí na okolních loukách.
„Já to tady miluju odjakživa. Máme nad penzionem kopec, kam si můžete kdykoli vyběhnout a jen se nadechnout. A pak se vrátíte dolů, dáte saunu a skočíte do vody – to má úplně jinou atmosféru,“ říká majitelka Lucie Tlustošová.
Muškaření, klid a emoce. Jak olympijský vítěz Josef Dostál nachází rovnováhu u vody? |
O slovo se hlásí Kuklík
Ale buďme spravedliví. Po dni, kdy se vám do bot nabalí hlína ze Žďárských vrchů a hlava se konečně přepne z města do lesa, se můžete skutálet i do malebné vísky zvané Kuklík.
I tady dává návrat do Wellness penzionu Marta smysl skoro automaticky. Dům stojí v krajině, která vás zpomalí sama o sobě – louky a sem tam kůň za ohradou. A penzion na to uvnitř navazuje funkčním rustikálním komfortem. Ubytování tu je o čistých, světlých pokojích, kde máte všechno, co po dni venku potřebujete: vlastní koupelnu, pohodlnou postel, někde i terasu nebo víc prostoru v apartmánech, které počítají klidně i s rodinou nebo partou. A jsou tam krásné volně stojící vany před francouzskými okny! Kapacita je spíš komornější, žádný anonymní hotelový kolos, a i to vytváří pocit, že jste někde „na svém místě“.
Hvězda z Kuklíku: svíčková v penzionu Marta
Ano, wellness není obří akvapark, ale právě to je jeho výhoda – sauna, pára, vířivka, masáže. Navíc se tu běžně reguluje počet lidí, takže místo přeplněného prostoru máte šanci na skutečný restart, což hosté často zmiňují jako jeden z hlavních důvodů, proč se sem vracet. Prostor wellness lze zabukovat čistě pro sebe a není to vůbec drahé, tedy vzhledem k pražským cenám – počítejte s částkou 1 800 korun za 60 minut. Pro srovnání, v Selském dvoře máte saunu a vířivku privátně za 1 000 korun za hodinu a půl. A pak přijde ten moment: přechod z horka do studené vody, zpátky na lehátko, ticho, únava, která dává smysl.
Hynku, Viléme, achilovko! Skoro 90 tisíc kroků po stopách romantického básníka |
Poctivé gastro
Do toho zapadá i restaurace – žádná přehnaná nafintěná gastronomie, ale poctivé jídlo, které drží tempo s místem. Snídaně bývají vydatné, večeře spíš jednodušší, ale chutné a bez ambicí být něčím, co nejsou. Celkový dojem pak stojí hlavně na kombinaci věcí, které se těžko napodobují: čistota, ochotný personál a prostředí, kam se chcete vrátit.
7+2 nejhorších výletních cílů v Česku. Hororové kulisy, pasti na turisty i skutečně nebezpečný les |
