Jen co vejdu do prostor Valdštejnské jízdárny, omámí mě umělecká atmosféra z doby dvacátých až třicátých let minulého století. Ne náhodou se totiž nacházím na výstavě pod záštitou Národní galerie Praha (NGP), která nese název École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž. Zaměřuje se na významnou, ale dosud méně zmapovanou kapitolu českého umění ve Francii.
Tehdejší favorité
Postupuji dál prostorami jízdárny a prohlížím si nejrůznější tvorbu meziválečných umělců, jako byl například Georges Kars, narozený ve středních Čechách. Jeho osobitý styl mě přiměl pozorovat díla s velkým obdivem.
Výstava je výsledkem několikaletého výzkumu kurátorky Anny Pravdové, který zahrnoval nejen studium dobových periodik a korespondence, ale také důkladné bádání v soukromých i veřejných archivech ve Francii, v Rakousku a ve Spojených státech.
Pravdová popisuje uměleckou scénu dvacátých a třicátých let 20. století. „Ačkoliv jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen jsou dnes nejčastěji spojována s českým uměním ve Francii, tehdejší pařížské publikum mělo zcela jiné favority. Kars, Othon Coubine a François Zdenek Eberl byli mnohem známější a byli vystavováni v nejprestižnějších galeriích, vycházely jim monografie. V rámci této výstavy jejich umění znovu připomeneme a představíme jej českému publiku v širším kontextu pařížské školy,“ vysvětluje Pravdová.
Kromě děl těchto klíčových autorů výstava nabízí také práce jejich současníků. Mezi nimi jsou i světově známá jmena, jako například Amedeo Modigliani, Marc Chagall, Suzanne Valadon či Chaim Soutine.
Historické okénko
Po první světové válce reagovali umělci na konflikt, který do té doby neměl ve světě srovnání, zpracovávali vlastní hluboké zážitky, strach z minulosti i budoucnosti. Někteří navazovali na umění před válkou, jiní hledali nové formy. Paříž byla tehdy tepajícím centrem kosmopolitního uměleckého světa, kde se prolínaly různé styly a přístupy.
Výstava mě zavádí do tehdejších galerií, salonů, na Montmartre i Montparnasse, mezi umělce, sběratele, ale i lidi na okraji společnosti a prostitutky. Ukazuje výjevy z kabaretů a cirkusů, portréty umělců, zátiší, městské i provensálské krajiny.
Návrat k řádu
Vedle připomínky tvůrců, kteří dominovali umělecké Paříži mezi dvěma válkami, se přehlídka zaměřuje také na témata a styly, které utvářely jejich tvorbu a byly na tehdejší umělecké scéně velmi populární. Tedy na moderní figurativní tvorbu a meziválečný neoklasicismus, návrat ke klasické výtvarné formě. „Umělci jako Kars a Coubine reagovali na společenské změny návratem k řádu, jejich tvorba se tak po chaosu a hrůzách první světové války vrací ke stabilitě a ke klidu a opouští předválečnou experimentaci,“ komentuje Pravdová.
Čeští malíři ve Francii
Na place mezi nejrůznějšími obrazy je navíc příležitost vidět řadu děl, která dosud nebyla vystavena. Mezi nimi jsou i práce, které byly nedávno objeveny v amerických sbírkách a poprvé se vrací do Evropy. Jde o soubor děl Othona Coubina, jenž patřil sběrateli Leu Steinovi, bratrovi slavné spisovatelky a básnířky Gertrudy Steinové. Podle slov generální ředitelky NGP Alicje Knast přehlídka navazuje na předešlé výstavy českých umělců ve Francii, které galerie uvedla.
„Ponořte se do meziválečné Paříže a vychutnejte si umění Karse, Coubina a Eberla, českých malířů, kterým se tam podařilo prosadit. Vnímám pařížskou školu především jako silný symbol toho, jak mohou rozmanitost a svoboda podporovat mimořádnou kreativitu. A těší mne, že kromě děl už zmíněných umělců bude k vidění i tvorba Modiglianiho, Chagalla nebo například jedinečné Chany Orloff, francouzské sochařky ukrajinského původu,“ dodává Knast. K vidění je téměř dvě stě sedmdesát děl, včetně knih a grafických listů. Díla jsou zapůjčena z prestižních evropských muzeí, z českých veřejných galerií a z řady zahraničních i tuzemských soukromých sbírek, jednatřicet děl pochází ze sbírek NGP.
Večer pro Karse
Už jsem na konci výstavy, kde se na plátně promítají dobové fotografie, které mě naprosto uchvátily. Čas strávený zde mi pomohl tak trochu vyrelaxovat a zároveň mi i trochu přiblížil uměleckou scénu meziválečné Paříže. Výstava je k vidění ve Valdštejnské jízdárně do 2. března. „V únoru si navíc připomeneme 80. výročí tragického úmrtí Georgese Karse na konci druhé světové války, a jeden večer proto bude věnován jeho památce a významu v kontextu meziválečné Paříže,“ dodává pro Metro Jana Holcová, tisková mluvčí NGP.
