V Digitální knihovně MKP najdou již nyní čtenáři a čtenářky tisíce digitalizovaných děl. Nový přístroj, pořízený díky dotaci z Národního plánu obnovy, nicméně pomůže zachovat stávající tempo práce. „Bez něj by se práce zpomalila a Digitální knihovna by byla o díla chudší,“ říká vedoucí Oddělení digitalizace Zuzana Hartmanová, která je zároveň uznávanou autorkou fantasy beletrie.
Zuzana Hartmannová
Jaký je největší důvod, proč staré tisky digitalizujete?
Primárním účelem digitalizace je uchování kulturního dědictví. Řada starých dokumentů je v současné době ve stavu, kdy se již nemohou půjčovat veřejnosti, přestože jsou zajímavé z historického i informačního hlediska. Nejčastěji jde o degradaci kyselého papíru, kdy se stránky doslova rozpadají pod rukama. Abychom o takové dokumenty nepřišli, skenujeme je a následně uveřejňujeme v Digitální knihovně MKP. Díky tomu budou na rozdíl od poškozeného originálu nadále přístupné i v dalších desetiletích.
Kolik tiskovin už jste digitalizovali? A kde je čtenáři najdou on-line?
V tuto chvíli máme zdigitalizovaných přes jedenáct tisíc vzácných i běžných dokumentů. Jedná se především o knihy, hudebniny a periodika, ale máme například i zvukové nahrávky. Všechny tyto dokumenty jsou dostupné v naší digitální knihovně na webových stránkách digitalniknihovna.cz/mlp.
Volná versus vázaná díla a další služby
|
Můžu si tedy číst všechny vzácné tituly, které jste již stihli naskenovat, například z pohodlí domova?
Některé dokumenty, takzvaná volná díla, jsou dostupné odkudkoliv. Díla podléhající stále autorskému zákonu je ale možné prohlížet pouze na pobočkách MKP. (Více v boxu výše.)
Co se čte nejvíce?
Do desítky nejprohlíženějších titulů digitální knihovny patří kromě encyklopedií a starých pražských adresářů také nejstarší české satirické drama Mastičkář ve vydání z roku 1920 nebo český překlad Písně o Rolandovi z roku 1915. Obojí vyšlo v Praze.
Zhruba v půlce srpna jste pořídili nový skener. Změnila se od té doby nějak vaše práce?
Vlastně ani ne. Díky novému skeneru však můžeme i nadále skenovat velkoformátové dokumenty, jako jsou hudebniny nebo historická periodika. Jedná se o náhradu za náš starší skener stejného formátu, jehož morální životnost se blíží ke konci. Bez skeneru bychom nemohli jako knihovna naplnit počet stránek, které má knihovna zdigitalizovat.
Digitalizace sto let starého leporela plného zvířat, ptáků, motýlů a ryb. Oddělení digitalizace vzniklo v roce 2007 a nyní se kromě skenování věnuje tvorbě e-knih. Ty poskytuje ve svém katalogu zdarma ke stažení všem uživatelům bez registrace.
Jedním z vizuálních skvostů, který skenujete, je i kukátkový list – kolorovaný hloubkový tisk určený k prohlížení ve speciálním optickém přístroji. Ten se objevuje i na vizuálech vaší aktuální propagační kampaně. Co přesně zachycuje a čím je zajímavý?
Jedná se o ručně kolorovanou mědirytinu z konce osmnáctého století, která byla určena k prohlížení ve speciálním přístroji. Zajímavá je především jeho historická hodnota, neboť zachycuje velkou povodeň v Praze v roce 1784. Kukátkové listy byly ve své době velice populární, protože pracovaly s lidskými emocemi – zobrazovaly velké události či katastrofy. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice zachovalou grafiku, využili jsme ji letos pro vizuální stránku komunikační kampaně zaměřené na činnost Oddělení digitalizace MKP.
Kdybyste měla vybrat jedno jediné dílo z vaší sbírky, které by si měl člověk určitě otevřít – které by to bylo a proč?
Vybrala bych titul Prodromus Gloriae Pragenae – jde totiž o nejstarší knihu v naší digitální knihovně. Jedná se o popis historie a topografie Prahy, především jejích kostelů, klášterů a dalších církevních památek, vydaný v roce 1723. Text je sice v latině, ale myslím, že pro pocítění dobové atmosféry je ideální.
Královna fantasy
|
