Už zítra, 26. listopadu, vystoupí v pražském Kongresovém centru v doprovodu českých Bohemian Symphony Orchestra Prague. Vstupenky jsou v prodeji na webu ticketstream.cz.
Jak jste se vlastně dostal k opeře?
Začal jsem studium zpěvu pod vlivem jednoho z největších baritonů v historii, Ettore Bastianiniho z toskánské Sieny, mého města. Již jako chlapec, inspirovaný Ettorem, jsem snil o tom, že se stanu součástí magického světa operního divadla, plného snů a nadějí, mezi nimi i snem hrát velké role pro tenory. A tak se i stalo. Debutoval jsem ve velmi mladém věku v La boh` eme od Giacoma Pucciniho a okamžitě následovaly důležité role v mnoha prestižních divadlech po celém světě.
Proč jste se rozhodl svět opery opustit a přesunout se blíže k popu?
To vše bylo krásné, plnil jsem si svoje sny, ale potom jsem si v jednom okamžiku uvědomil, že opera a operní divadlo se kulturně změnily. Velcí pěvci a hvězdy jako Ettore Bastianini, Mario del Monaco, Renata Tebaldi nebo můj nejoblíbenější tenor Franco Corelli už patřili minulosti a publikum začalo chodit do divadla, aby vidělo La traviatu Giuseppe Verdiho, ne aby vidělo Marii Callas v La traviatě. Pěvci už nebyli hvězdami a nebyli poznáváni. Stali se už jen funkční součástí představení.
Tedy to byl ten hlavní důvod?
Ano, to je důvod, proč jsem se rozhodl experimentovat s novým žánrem hudby a získat publikum, které chodí do divadla na Alessandra Safinu s repertoárem, který je ještě víc přizpůsobený novým hudebním chutím a trendům. Publikum, které mi dává sílu a energii bez řízení, bez dekorací a scénografie, která se v operním divadle často opakuje bez inovace. Byla to opravdu cesta, i když láska k opeře nezmizela. Je stále v mém srdci a v mé hlavě.
Co bylo tím prvním krokem ke změně?
Pociťoval jsem potřebu změnit něco ve své kariéře a jednoho dne jsem byl v Teatro Massimo v Palermu, kde jsem zpíval roli Lenského v Evženu Oněginovi. Dostal jsem demo s několika popovými písněmi. Universal France tehdy hledal tenora pro nahrávku. Všichni mě od toho odrazovali s tím, že by to byla cesta, která by mě odvedla od světa tradiční opery. A přesto jsem se rozhodl to zkusit. Odtud začala má nová umělecká kariéra.
Je v současnosti těžké nadchnout mladé lidi pro klasickou operu?
Řekl bych, že ano. Chybí kulturní kontext, chybí škola a pak si přiznejme, opera byla formou zábavy par excellence se svými hvězdami, které uměly ohromit svými velkými hlasy a rozvibrovat srdce. Nyní mladí lidé poslouchají hudbu na velmi vysokých akustických úrovních, a když jdou do divadla, už je nepřesvědčí hlasitost hlasů operních zpěváků, které se i přes veškeré úsilí mohou zdát slabé a vzdálené. V minulosti byl svět tišší a živá klasická hudba byla více oceňována, více se cenili umělci se silným hlasem. O formě show ani nemluvím – stačí jít na muzikál, kde se vizuální a scénografické efekty nedají srovnat s operním světem, který je zastaralý. To je důvod, proč mladí lidé nejsou přitahováni a proč opera pomalu zaniká jako forma zábavy.
Nyní vás čeká koncert v Praze, jaký bude?
Přijíždím do Prahy poprvé a už déle jsem snil o setkání s tímto úžasným městem a jeho publikem. Můj koncert budou tvořit písničky od velmi popových až po více klasický a crossover repertoár, což je styl, který vymezuje nynější část mé kariéry. Doprovázet mě bude velký orchestr – skvělý Bohemian Symphony Orchestra Prague. Nečekejte mnoho efektů, ale autentický zpěv. Moc bych si přál, aby ho publikum, které bych si zde rád získal, přijalo a rozpoznalo.
Spolupracoval jste s mnoha slavnými jmény. Jak vzpomínáte například na vaši spolupráci s Eltonem Johnem?
Eltona jsem potkal před lety v Londýně na Royal Variety Show, novoročním koncertu, který organizuje královská rodina. Ten večer tam byli přítomni královna a její manžel. Byli tam velcí umělci, od Cher až po Jennifer Lopez, které jsem obdivoval, a mnozí další. Na konci koncertu mě Elton chtěl pozdravit a seznámit se se mnou. Já sám bych se za ním neodvážil jít. Složil mi mnoho komplimentů na píseň z Fantoma opery, kterou jsem zpíval. O pár měsíců později mi navrhl, abych s ním natočil duet Your Song pro velký charitativní projekt. Samozřejmě, byla to pro mě velká čest. Duet jsme nahráli v New Yorku a měl velký úspěch, číslo jedna v hitparádách v Anglii a mnoha dalších zemích. Byla to opravdu nádherná zkušenost a Elton se ukázal jako výjimečný člověk, nejen jako skvělý umělec, kterého všichni známe.
Máte stále nějaké další hudební sny?
Sny nikdy nezanikají, a to je to, co námi hýbe a co nás nutí hledat nové emoce. Vždycky jsem snil o duetu s Bono Voxem z U2 – kdo ví...