Každá nová technologie s sebou přináší i problém. Jak se jí zbavit, když doslouží? V posledních patnácti letech se nejčastěji hovoří o fotovoltaice. Už otřepaná školní četba fejetonu Jana Nerudy, kdy spisovatel řešil, kam se starým slamníkem, je jistě všem známá. V současnosti by to Neruda vyřešil cestou do sběrného dvora. Možná by mu tam vzali i doslouživší fotovoltaický panel z romantické střechy domu na Malé Straně v Praze.
Věčné jsou jen diamanty
Protože na rozdíl od diamantů, které podle jedné z bondovek z roku 1956 věčné jsou, panely vyrábějící elektřinu mají životnost omezenou. Fotovoltaické elektrárny (FVE) mohou fungovat kolem 25 až třiceti let, záleží na době, kdy byly vyvíjeny. Navíc se mění jejich kvalita a výkonnost, provozovatelé mohou jejich součásti měnit ještě před uplynutím jejich životnosti kvůli ekonomice provozu.
V prvních letech fotovoltaického boomu byly časté obavy, že svět bude zaplaven skládkami fotovoltaických vysloužilců. I tak ale v současnosti je už přes padesát procent všech FVE v Česku v polovině své životnosti. Jejich likvidace je ze zákona povinná. Řada firem proto nevidí ve vyřazených panelech ekologické nebezpečí, ale především nový směr podnikání. Jedna z linek určených na zpracování starých panelů je například v Kralupech nad Vltavou. Společnost Dekonta tady může ročně zpracovat až dvě tisícovky tun vysloužilých panelů.
„Linka umožňuje znovu využít 83 procent materiálu tvořícího solární panel. Z každého se díky ní vytřídí cenné kovy, sklo, plasty a další suroviny a připraví se k dalšímu využití,“ popisuje základní informace Vojtěch Musil, jednatel společnosti Dekonta IC. Podobný byznys jako v Kralupech provozuje v Česku už jenom jedna další firma. Dekonta spolupracuje mimo jiné i se společností ČEZ. Státní energetická firma si totiž už v předstihu zajišťuje jako provozovatel FVE dostatečnou kapacitu pro budoucí likvidaci starých zařízení tohoto typu.
„Připravujeme se na postupné dožívání panelů z elektráren fungujících více než 15 let. Rozšiřujeme proto síť partnerů pro odpovědné ekologické zpracování vysloužilých panelů, které se stanou zdrojem cenných surovin pro český průmysl,“ říká Ladislav Trylč, jednatel společnosti ČEZ Recyklace.
Na sklo s nožem
Jedním z jejich dalších partnerů je společnost Technoworld. Ta provozuje dvě recyklační linky, které se liší především technologií odstraňování skleněného povrchu panelů. První zařízení je určeno pro zpracování poškozených panelů, jejichž skleněný povrch odstraňuje speciálním frézováním.
Druhá linka funguje v areálu firmy ve středočeských Letech, umí vrchní skleněnou vrstvu odstranit vcelku bez jejího porušení.
„Za den zrecyklují několik tun vyřazených fotovoltaických panelů, roční kapacita obou linek je plánována na pět tisíc tun,“ uvádí Jan Vrba, předseda správní rady Technoworld. Poprvé ve větším objemu využil ČEZ služby certifikované recyklace při likvidaci následků tornáda na jižní Moravě v roce 2021. Více než devět tisíc vyřazených panelů z poškozené fotovoltaické elektrárny v Pánově u Hodonína bylo předáno certifikovanému zpracovateli za účelem zajištění jejich recyklace.
