Otepluje se. Už za pár dní proto začnou ze zimovišť vylézat první žáby a další obojživelníci, kteří budou směřovat do míst rozmnožování.
„Tahové cesty však často kříží silnice. V takových úsecích jsou pak pod koly aut každoročně usmrceny stovky až tisíce jedinců. Aby k takovým masovým úhynům nedocházelo, je potřeba obojživelníkům pomoci,“ říká Eliška Prouzová z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devatenáct úseků
Na mnoha místech napříč Českou republikou proto podle ní začnou již začátkem příštího měsíce ochránci přírody stavět stovky metrů zábran podél rizikových úseků silnic.
„Český svaz ochránců přírody v rámci svého programu Ochrana biodiverzity podporuje záchranné transfery obojživelníků v době jarního tahu na vybraných úsecích komunikací také finančně. Loni takto podpořil zajištění devatenácti úseků komunikací, celkově bylo instalováno 6 700 metrů zábran a přes nebezpečné komunikace přeneseno 27 438 obojživelníků. I letos podpoří zajištění minimálně sedmnácti úseků frekventovaných komunikací v celkové délce přes šest a půl kilometru,“ komentuje činnost svazu pro deník Metro Prouzová.
Nechcete vidět na silnicích žabí zájezdy? Staňte se sběrači žab.
Mapa rizikových míst
To, co ochránci stíhají v rámci své činnosti pokrývat, je nicméně jen pouhý zlomek silnic, které se každoročně zajišťují, a ještě menší zlomek těch, které by zajistit potřebovaly. Pomoci mohou i dobrovolníci z řad široké veřejnosti. Mapa rizikových úseků, kterou ČSOP již řadu let za pomoci veřejnosti zpracovává, je k dispozici na webu mapotic.com/akce-zaba. „Pokud máte v okolí úsek, na němž jste zaznamenali úhyn většího počtu obojživelníků a který dosud není v mapě uveden, můžete jej nahlásit pomocí formuláře na webu biodiverzita.csop.cz,“ vysvětluje Prouzová s tím, že znát riziková místa je základním předpokladem k nalezení někoho, kdo by si vzal úsek na starost. Případně k vymyšlení jiného vhodného řešení. „Pokud ve vašem okolí již záchranné transfery probíhají, můžete organizaci, která je zajišťuje, nabídnut pomocnou ruku. Ta se vždy hodí. Nejaktuálnější informace mívá také odbor životního prostředí každého krajského úřadu. Pokud znáte nebo na mapě najdete rizikové úseky dosud nezajištěné, můžete pomoc obojživelníkům před koly aut sami iniciovat či zajistit. Je to činnost poměrně náročná nejen časově, ale i organizačně a také odborně,“ doplňuje Prouzová.
Jak se staví bariéra?
Pomoci může například školení pro stavitele migračních bariér, které i letos ČSOP připravil ve spolupráci se společností Naturaservis. Ta každý rok postaví desítky až stovky kilometrů zábran, s takzvanými transfery obojživelníků má tak bohaté zkušenosti, které rádi předá dalším zájemcům. „Školení se uskuteční v pondělí 3. března v sídle společnosti Naturaservis v Hradci Králové. Vážní zájemci se ještě mohou přihlásit na mailové adrese eliska.prouzova@csop.cz. Záznam školení z minulého roku je veřejně ke zhlédnutí na YouTube kanále ČSOP,“ radí Prouzová.
Stavba dočasných bariér - ČSOP Bukovina.
Dobrovolnické dny
Jiným způsobem, jak pomoci obojživelníkům v Česku, je vhodná údržba a obnova prostředí, v němž žijí, rozmnožují se, loví potravu a přezimují. Jde o budování či obnovu tůní, citlivé prořezávky dřevin, vytváření různých hromad jako úkrytů, prostě vytváření a udržování co nejpestřejší krajiny s dostatkem drobných vodních ploch.
„Prakticky si to můžete vyzkoušet na dobrovolnickém dnu, který se koná v sobotu 1. března od deseti hodin v přírodní památce Milčice na Nymbursku. Krom pomoci konkrétní lokalitě se od zkušených odborníků z ČSOP dozvíte i mnoho užitečných informací, které pak budete moci aplikovat na svých vlastních pozemcích či ve svém okolí. Bližší informace najdete na webové stránce nasemokrady.cz,“ láká Prouzouvá a dodává, že další podobná akce je v plánu ještě na konec léta na Jihlavsku.
Třikrát třicet dní mokřadů
V polovině března se rozbíhá první etapa akce 3x 30 dní pro mokřady, která bude zaměřena právě na obojživelníky. Jejím cílem je iniciovat poznávání přírody ve svém okolí – objevování mokřadů a pozorování života v nich.
„Pokud jste kreativní a rádi tvoříte, neměly by vám uniknout soutěže spojené s tematikou obojživelníků a mokřadů, které vyhlásilo Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP. Plánovat vycházky za obojživelníky je zatím obtížné, neboť nikdo netuší, kdy se zima překulí v jaro. Ale pár prvních termínů je přesto již známých. Více na biodiverzita.csop.cz.
