Na českém zálohovacím bitevním poli přituhuje. Lobby odpadových firem, části Senátu, Sněmovny a vlády avizují, že zablokují návrh ministerstva životního prostředí na zavedení záloh nápojových petek a plechovek. Přesto, že mu ano dala i vláda, ačkoli někteří ministři jsou proti. Jak popisuje server Aktuálně.cz, možnost neschválení ministerského návrhu na další zálohovací obalový materiál je v ohrožení i ze strany opozice, která je částečně také proti.
Nerudovské “kam s ním“
Často vítězí pohodlnost. Česká mentalita je ve vztahu k životnímu prostředí rozpolcená. V průzkumech sice lidé deklarují „zelené myšlení“, ale jen do chvíle, než to ohrozí jejich pohodlí. „V garáži není místo, máme tam kola, lyže a další haraburdí, auto parkuje na ulici,“ říká Petr, majitel řadového rodinného domku v Hostivicích, když se zeptáte, kam by dával nesešlapané zálohované PET lahve. Do nejbližšího většího obchodu, kde by mohl být zálohomat, to je od jejich domu pěšky asi jeden a půl kilometru. „Občas odvezeme petky, když se jede autem, někam do žluté popelnice, ale většinou je hodíme normálně do té naší černé, co máme u vrat,“ vysvětluje muž.
Nejde o přírodu, jde o byznys, myslí si někteří
Snahu nezavést zálohy i na další nápojové obaly zdůvodňují odpůrci různými argumenty. Podle některých se nikdy nepodaří vybrat od zákazníků všechny zálohované petky a plechovky. „Nejde o ekologii, ale dobrý byznys založený na nevrácených zálohovaných obalech. V Česku se ročně prodá 1,8 miliardy PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Dohromady je to 2,6 miliardy krát čtyři koruny. Pokud se nevrátí čtvrtina, je to více než 2,5 miliardy nevyzvednutých záloh, ze kterých zůstane 85 procent tomu, kdo bude provozovat systém zálohování,“ argumentu je například diskutující k článku o zálohování Tereza Kučerová.
Slovenský správce zálohování před pár dny zveřejnil údaje o tom, kolik se v zemi podařilo loni vybrat od zákazníků nápojových obalů. „Na Slovensku se prostřednictvím systému zálohování plastových lahví a plechovek vysbíralo více než devadesát procent nápojových obalů, které byly uvedeny na trh,“ informoval Marián Áč, generální ředitel slovenského provozovatele.
Je to číslo, které je v některých detailech dokonce lepší než ve Švédsku, kde systém funguje už přes čtyři desítky let. Švédsko je s ohledem na délku zálohování plechovek a plastových lahví výjimkou nejen délkou trvání. Také pohled Švédů na (nejen) tyto obaly je už „genově“ jiný. „Nevnímáme petky a plechovky jako odpad, je to pro nás cenná surovina,“ vysvětluje Katarina Lundellová ze švédské zálohovací společnosti Returpack.
Zálohomaty na petky a plechovky bez problému fungují už v 17 zemích Evropy. Ve Švédsku zálohují tyto obaly už čtyřicet let.
Nic není odpad. Je to „druhotná surovina“
Podobný přístup by přivítali i obhájci nového systému. „Švédský příklad ukazuje, že vratná záloha funguje nejen jako motivace pro navrácení obalu, ale dává mu i hodnotu, kterou má jako surovina. PET lahve a plechovky si zaslouží uzavřený cirkulární systém proto, že se nejedná o odpad, kterého bychom se měli zbavit, ale o velmi kvalitní materiály, které lze při správném postupu využívat stále dokola,“ říká Luftia Miňovská, zástupkyně iniciativy Zálohujeme. V současnosti většina těchto materiálů putuje do spaloven a na skládky nebo se povaluje v ulicích a v přírodě. „Je načase začít také v Česku přemýšlet o těchto obalech jako o efektivně využitelných druhotných surovinách, nikoli jako o odpadech,“ uzavírá Miňovská.
Podobně to vidí i ministr životního prostředí Petr Hladík. „Dlouhodobě říkám, že nic není odpad. Raději používám pojem druhotná surovina. Ve chvíli, kdy si uvědomíme, že plasty, plechovky, sklo, textil, bioodpad, dřevo či nábytek nebo oleje a další se dají znovu použít a využít, máme před sebou budoucnost bez smetišť kolem nás, kopců skládek a zdevastované přírody. Naopak odpovědným a udržitelným chováním přírodu předáme v dobrém stavu dalším generacím,“ uvedl Hladík pro deník Metro.
Česko se v žebříčku zálohování propadá stále níž. V Evropě je těchto systémů už sedmnáct. Před pár dny se přidalo Rakousko, za pár měsíců přibude ještě Polsko. „Celosvětově zálohuje už přes 350 milionů lidí, kteří použité obaly vrací v rámci 57 zálohových systémů, včetně Austrálie, několika států USA nebo Izraele,“ vypočítává Kristýna Havligerováz Iniciativy pro zálohování.
