Zažili jsme parádní mejdan na Manhattanu. Leží kousek od Třeboně

  5:19aktualizováno  9:12
Měla to být reportáž o tom, jak jsme za jediný den navštívili několik míst v Česku, která mají světový název. Místo toho je tenhle text o lidech, jež nám musí závidět celý svět. Pohodlně se usaďte a nechte si vyprávět, jak jsme během pár hodin z Jerusaléma dojeli až do Ameriky.
Míra býval lešenář. Už dávno je ale v důchodu a v kšiltovce New York je prostě...

Míra býval lešenář. Už dávno je ale v důchodu a v kšiltovce New York je prostě frajer. | foto: Metro.cz

„Do Velkého Londýna ani do Bosny nechoďte. Tam nic není,“ krčí rameny člověk, kterému jsme právě zavrčeli na zvonek. „Tak nám alespoň poraďte, kde si tady poblíž dáme pivo,“ zoufale měním plány naší expedice. „Leda u mě na zahradě,“ usměje se chlápek v kovbojském klobouku – a během pár minut už to není cizí člověk. Už je to Šerif. Náš nový kamarád. Nad hlavou nám vlaje americká vlajka a my pijeme vychlazené lahváče... Do Nového Yorku se v textu ještě vrátíme. Pojďme pěkně popořadě.

Svatá země u Příbrami
Směsice jazyků a závan Orientu. Svaté město judaismu, křesťanství i islámu. Jeruzalém v Izraeli je místem, kam se chcete podívat. Jerusalem, součást Příbrami, je pro změnu vesnička, kde je svatý klid. Z Prahy jsme tu za 40 minut. Čtyři křížky, jedna kaplička, maličký rybník – a dál nic. Něco tu je cítit, ale závan Orientu to není.

Jerusalem, součást Příbrami

Co tu památek chtivý turista uvidí? Ještě před odjezdem na expedici jsem s tímto dotazem kontaktoval Věru Smolovou, ředitelku Státního okresního archivu Příbram. „Název obce souvisí s řádem johanitů. Ti ve vsi měli kostel se špitálem. Řád maltézských rytířů je jedním z velkých duchovních řádů, který vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi,“ uvedla mě do historie ředitelka archivu. „Svatyni obnovoval hejtman Podbrdského kraje Jan Humprecht Račín a na děkanovu přímluvu se příbramská obec zavázala jerusalemské observanty podporovat almužnami. Do dnešních dob se kostel ani špitál nedochovaly. Logicky by ale mohly být u rybníka – při zemské stezce ze Slivice směrem ku Praze,“ pokračoval mailový výklad.

Naše expedice rybník obešla. Z křižácké výpravy jsme se ale vrátili s nepořízenou. Po historii ani památky. Pro válku s pohany musíme zajet víc na jih.

Významný díky silnici
Temešvár je od Jerusalemu sotva hoďku cesty. Svůj název získal kvůli velké bitvě mezi Habsburky a osmanskou říší. Ta se odehrála v 18. století na břehu Dunaje, u Petrovaradína. „Princ Evžen Savojský překvapil a rozprášil podstatně silnější armádu velkovezíra Damada Aliho, čímž odrazil ofenzivu tureckých vojsk a zároveň si uvolnil ruce k dobytí Temešváru. Bitva změnila nejen mapu Evropy, ale i název naší obce. Dřív se jmenovala Nová Ves,“ vypráví Milan Svoboda, starosta nevelké vesničky na Písecku. Ta má nyní stejný název jako třetí největší město v Rumunsku. 

Dřív se obec Temešvár jmenovala Nová Ves.

„Žádný oficiální záznam o přejmenování obce se zatím historikům nepodařilo objevit, sám jsem se snažil něco vypátrat, ale bohužel,“ krčí rameny Svoboda. Kam nás v obci pozve? „Žádná připomínka bitvy tu není. Však s ní nemá nic společného. Na návsi je jen malá kaple... Víte co? Jeďte se podívat na Podolský most. Je tam krásná vyhlídka a skvělý kiosek,“ navrhuje starosta.

Železobetonový krasavec, který přetíná Vltavu, je sice majestátní, ale ani ten se slavným vítězstvím nad Turkem nemá nic společného. Chytáme se stébla slámy v kiosku. Chvilku zvažujeme, že si dáme tureckou kávu a oslím můstkem přejdeme k dotazu na název obce. Nakonec volíme variantu B. Pivo, párek v rohlíku, šibalský úsměv – a už jsme s prodavačkou kamarádi. Dobře ví, že pojmenování obce souvisí se slavnou bitvou. Hot dog za 22 korun je lahůdka. Kiosek od nás proto dostává všech pět hvězd za obsluhu i občerstvení a vy se tam musíte cestou na jih Čech určitě zastavit. 

Skvělý kiosek u Podolského mostu

My se ještě na skok vracíme do obce. Zkoušíme místní. Nikdo se ale s námi moc do řeči dávat nechce. Dokonce se dozvídáme, že Temešvár je v Maďarsku. Poslední kapka je cedule na návsi. Na ní se píše, že obec je významná hlavně tím, že tudy vede silnice 1. třídy spojující Písek a Tábor. Hurá tedy na tuto místní dominantu a frčíme do Itálie... Tedy skoro.

Výhled až za Alpy
Sluníčko pěkně hřeje, je pravé poledne. Oběd na břehu Otavy bodne. S výhledem na nejstarší kamenný most v Čechách hasíme žízeň. Místo siesty ale kráčíme do muzea. Tam na nás čeká Jan Kouba. V Prácheňském muzeu sice právě probíhá výstava Psací stoly slavných, ale my se kolem exponátů jen prosmýkneme. Zdejší etnograf nás totiž vede k západním oknům. Ač se to zdá málo uvěřitelné, nás na muzeu nejvíc zajímá výhled. Přes řeku je totiž vidět čtvrť Portyč.

Portyč, část Písku nacházející se na Pražském předměstí na levém břehu Otavy, patří k nejstarším obydleným místům města. V současnosti už tu moc starých domů nenajdete.

„Písek je vojenské město. Tamhle všude bylo sídliště, které sousedilo s kasárnami,“ ukazuje Kouba z okna. „V Písku sídlily hned dva pluky. 11. pěší pluk a 28. zeměbrana. Vojáci, kteří bojovali za císaře pána, se zúčastnili i bojů v Itálii. Městečko Portici u Neapole jim svou polohou i nízkými chudými domky připomínalo jejich vlastní domovy,“ vypráví Kouba, kde se vzal romantický název.

Dnes místo vypadá úplně jinak. Staré domy jsou pryč a místo nich je tu barevný obytný soubor, kterému místní kvůli jeho tvaru neřeknou jinak než Titanic. Starý Portyč připomíná jen nápis na kině.

My už ale stojíme u pokladny a s panem Koubou se loučíme. Zrovna kolem prochází Jiří Prášek, ředitel muzea. Když se dozvídá, že nás zajímají místa, která znějí světově, ihned sedá k počítači. „Tady, pánové, tyhle dvě ulici v Sezimově Ústí. Tomuto místu se říká Korea. Domečky tak trochu připomínají architekturu východní Asie,“ ukazuje na Street View ředitel muzea – a my hned máme v naší expedici o jeden cíl víc.

Opět zvedáme kotvy. Písecký Titanic nikdy oceán nepřeplul (však to nezvládl ani ten skutečný), ale nám se to povedlo za pět minut. Jsme teď totiž v Americe.

Les Amerika je oblíbeným místem pro procházky.

Zčásti zastavěný a zčásti zalesněný kopec na východě Písku získal svůj název v polovině 19. století. V zemi byla bída a lidé prchali za lepším. Cílem byl často kontinent za velkou louží. Písečtí tomu chtěli zabránit, a tak začali chudým lidem rozdávat pozemky. A protože to byla taková náhradní Amerika, bylo pojmenování nasnadě. Americký sen však nakonec nevyšel. Půda byla plná kamení a hospodařit se tu nedalo. Kopec se proto postupně zalesnil.

V Písku sídlí nejstarší česká lesnická škola, takže se na to šlo od lesa. V místě byly vysazeny hlavně dřeviny kanadského a amerického původu, což ještě více umocňovalo „nové“ jméno.

Pohledem změříme stáří zdejších douglasek a na chvíli se zastavíme u naučné cedule. To je náhoda – ve středověku se v Píseckých horách rýžovalo zlato! Těch podobností s Amerikou je vážně spousta. My už ale opět jedeme do Evropy. Zase jen na skok.

Mon Dieu! This is beautiful place
Poslední zastávka dnešní expedice leží na horním toku Lužnice. Deset minut od Třeboně rozbíjíme tábor v kempu Paris. Název získal jednoduše: nedaleko totiž leží osada Paříž. Za ní jsou osady Velký London, Malý London a Bosna. Jihozápadně od Paříže najdete pro změnu Nový York. Jsme ve Vitorazsku. Tohle území kdysi patřilo Českému království. Jeho kus ale prohráli Přemyslovci a zbytek později získalo Rakousko. Zpět „domů“ se připojilo až po první světové válce na základě saint-germainské smlouvy. Vděční čeští obyvatelé své samoty proto pojmenovali po světových mocnostech, které přispěly ke vzniku samostatného Československa. 

Na plotě má Šerif o osadě vytištěnou zmínku z Wikipedie.

Jiné legendy zase tvrdí, že na přelomu 19. a 20. století se do kraje vrátili první ze světoběžníků, kteří hledali štěstí v cizině. V rodných vesnicích ale už nenašli střechu nad hlavou. Proto za humny postavili nové domy, kus půdy obehnali ohradami a nazvali jménem města, kam kdysi mířili za lepším. Povídaček, jak názvy vznikly, je ještě víc. Dál se v tom raději nešťourejme.

Zpět k expedici. Svižnější chůzí tu obejdete svět klidně za hodinu. My nepospícháme. Nesbíráme kilometry, ale zážitky. Mademoiselle v kiosku v Parisu nám servíruje třeboňské pivo a my rozjímáme, zda zeměkouli obejdeme zprava, nebo zleva. Jak se později ukáže, intuice nás poslala správně – na západ. Míjíme zatopenou pískovnu a rozpadlé stavení a jsme tu. Nový York.

Šerif dřív pracoval ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou.

Zpátky na začátek reportáže. Ruce v kapse, kšandy s vlajkou Konfederace a americký úsměv. Šerif dřív pracoval ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou. Teď je v důchodu a právě pozval tři cizí lidi do svého amerického království. K USA se hrdě hlásí nejen ohozem. Na plotě má o osadě vytištěnou zmínku z Wikipedie, socha Svobody vyřezaná ze dřeva stojí pod stříškou a kromě americké vlajky tu visí i rebelská vlajka Jihu. U stolu nás vítá Šerifův soused Míra. Lešenář z Prahy už je taky dávno v důchodu a v kšiltovce New York je prostě frajer.

Zrovna dostáváme druhé vychlazené pohoštění a zadem do zahrady přichází další sousedi. Když zjistili, že jsme zatím nevečeřeli, na chvíli se vytratí a vrací se s chlebem a karbanátky. Z malé zastávky se stává regulérní návštěva, Šerif nás zve do saloonu.

Šerif má vyzdobený celý pozemek. Je paráda!

Na zdi visí kytara a kožešiny. Reportéři si zkouší klobouky i kožešinové čepice. Hraje se na trumpetu a z ruky do ruky kolují rodinné fotografie. Lahváče už nepočítáme...

Druhý den ještě objíždíme zbytek osad. Šerif měl pravdu. V Bosně a v Malém i Velkém Londonu nic není. Bílá stavení jsou krásná a je tu božský klid, ale zážitky jako ty včerejší nenacházíme. Kormidlo proto stáčíme na Prahu. Ještě malá zastávka v Sezimově Ústí.

Na okraji Sezimova Ústí je zajímavá čtvrť. Pár zahnutých stříšek tu opravdu evokuje korejské domečky.

Pár zahnutých stříšek tu opravdu evokuje korejské domečky, ale kdyby nám o nich ředitel píseckého muzea neřekl předem, možná si ani nevšimneme. Trochu nás mrzí, že reportáž nekončí optimističtěji. Ale tak to bývá. Po mejdanu přicházívá vystřízlivění...

Nejčtenější

KVÍZ: Jste adeptem na pokutu? Jak se orientujete v pravidlech pražské MHD

Jak dobře znáte pravidla městské hromadné dopravy? Připravili jsme pro vás zábavný kvíz, který prověří vaše znalosti přepravního řádu a tarifů. Jste připraveni zjistit, zda byste obstáli před...

GALERIE: Vozily raněné i odpad, uklízely sníh nebo kropily ulice. Znáte pražské tramvajové unikáty?

Legendární oranžová mazačka je jednou z mála služebních tramvají, kterou můžete potkat v ulicích Prahy. V minulosti se jich však v hlavním městě prohánělo mnohem víc. Vozily raněné, odpad nebo...

Nová tramvaj Škoda 52T poprvé sveze cestující. Vyjede nejspíš už v pátek na linku 12

Pražské ulice čeká tramvajová premiéra. V pátek 20. června vyjede na linku 12 nová Škoda 52T – poprvé s cestujícími na palubě. Informaci jako první zveřejnila facebooková stránka Tramvaje v České...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

Co dělat, když vás v Praze chytí revizor: Jak snížit pokutu z 1500 na 800 korun?

Řada cestujících, jakmile spatří revizora v pražské MHD, znejistí, orosí se potem a přemýšlí, jestli má vše v pořádku. Platný kupon, správně označenou jízdenku… A samozřejmě při sobě. Hned si...

KVÍZ: Co víte o charismatických vousáčích českého filmu?

Začínali jako vyjukaní holobrádci, ale jak přibývala léta, filmové a divadelní role a zkušenosti, zarůstaly jejich tváře mužným vousem. Jejich kariéra i osobní život nebyly vždy přímočaré....

Marienbad Film Festival rozdělil ceny mezi tři filmy a dva audiovizuální eseje

Desátý ročník Marienbad Film Festivalu rozdělil hlavní ceny mezi tři krátké filmy a dva audiovizuální eseje. Z rekordních 436 přihlášených projektů se do...

17. června 2025  20:42,  aktualizováno  20:42

Hasiči zasahují u požáru střechy truhlárny a sila s pilinami u Blatné

Hasiči zasahují u požáru střechy truhlárny a sila s pilinami u Blatné na Strakonicku. Kvůli rozsahu vyhlásili druhý stupeň poplachu ze čtyř. Zásah začal před...

17. června 2025  19:48,  aktualizováno  19:48

Referendu o benešovských kasárnách bude předcházet diskuse s odborníky

Referendu o dalším osudu hlavní budovy v bývalých Táborských kasárnách v Benešově bude předcházet veřejné projednání s odborníky. Radnice ho chce uspořádat v...

17. června 2025  18:50,  aktualizováno  18:50

V Jablonci nad Nisou otevřeli u bazénu nový bikepark, město plánuje i skatepark

V Jablonci nad Nisou dnes otevřeli nový volnočasový areál pro milovníky cyklistiky. Ve svahu pod městským bazénem nechalo město za bezmála tři miliony korun...

17. června 2025  18:45,  aktualizováno  18:45

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

V Libereckém kraji nemá praktického lékaře přes 24.600 dospělých a 4850 dětí

V Libereckém kraji nemá praktického lékaře přes 24.600 dospělých a 4850 dětí, to je zhruba 6,6 procenta z jeho 448.000 obyvatel. Přestože v kraji zatím zaniklo...

17. června 2025  17:52,  aktualizováno  17:52

Top 5 přírodních koupališť v Praze: Poradíme, kde se v létě zchladit bez chloru

Vybrali jsme pro vás to nejlepší přírodní koupání v Praze. I v hlavním městě se můžete osvěžit bez chloru a další chemie. Objevte pět skvělých přírodních koupališť, kde si naplno užijete ten pravý...

17. června 2025  19:11

Krajský soud v Ostravě vypracoval rozsudek v případě žaloby proti přehradě

Krajský soud v Ostravě vypracoval rozsudek v případě zamítnuté žaloby proti přehradě Nové Heřminovy na Bruntálsku. Komentovat jej ale bude po doručení stranám,...

17. června 2025  17:28,  aktualizováno  17:28

O vystoupení Kneecap na Rock for People hradečtí zastupitelé jednat odmítli

Zastupitelé Hradce Králové se dnes odmítli zabývat vystoupením kontroverzní severoirské rapové formace Kneecap na festivalu Rock for People (RFP), který se na...

17. června 2025  16:28,  aktualizováno  22:03

Lidé navzdory zákazu využívají stezky, které vznikly u řeky v ulici Poříčí

Ačkoliv protipovodňová opatření v brněnské ulici Poříčí ještě nejsou hotová, někteří lidé navzdory zákazu na vybudované stezky před dokončením stavby chodí....

17. června 2025  16:15,  aktualizováno  16:15

Devítiletou dívku hledají ve Vltavě se sonarem, akci komplikují proudy na soutoku

Stále bezúspěšné zůstává pátrání po devítileté Nikole Adamcové, která v neděli odpoledne pravděpodobně spadla do Vltavy v Českých Budějovicích. Policistům dnes pomáhá i specializovaná jednotka z Brna...

17. června 2025  15:32,  aktualizováno  17:54

Placené odběry ujídají litry krve nemocnicím. V některých transfúzních stanicích jsou zásoby minimální

Pamatujete si slogan, že mléko ničím nenahradíš? O tekutině, jež nám proudí v žilách, to platí stonásobně víc. Protože bez ní není život.

17. června 2025  17:42

V jiřické věznici odhalili dealery drog, síť vedli zločinci známí z devadesátek

Desítky gramů pervitinu a marihuany, na jejichž sofistikované distribuci se podílely i známé postavy organizovaného zločinu 90. let. Dozorci ve věznici v Jiřicích na Nymbursku odhalili síť pašeráků...

17. června 2025  10:52,  aktualizováno  17:34
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.