Kolik jste na své zahradě nebo v okolí svého domu někde ve městě napočítali letos v létě motýlů? Natrefili jste někdy na tůně, kde proplouvají čirou vodou třeba žabí pulci? Dokonale střižené zahradní i městské trávníky a plochy zalité asfaltem a betonem zdrojem takových zážitků nejsou. Bohužel stále více ani příroda ne. To se ale postupně mění. Stále větší slovo tu mají velké i menší firmy.
V lučním biotopu se daří ptákům i dalším živočichům
Tento trend v Česku posiluje. Kritici ho sice často nazývají „odpustkem“, kterým si podle nich nadnárodní firmy kupují dobré jméno v nekontrolovatelné globalizaci, jenže pro řadu velkých firem to je přirozený způsob, jak podnikat udržitelně a dát i něco navíc a „ekochování“ se pak promítá do celkové firemní kultury.
Platí samozřejmě, že společnostem to přináší lepší vnímání ze strany veřejnosti, v mnoha případech šetří nejrůznější zelené střechy a stěny budov energie. Navíc se po nich „opičí“ konkurence, protože se tím zařadí do „lepší společnosti“.
Každopádně však existují podnikatelé a firmy, které si tuto cestu zvolili dávno předtím, než se v rámci Evropské unie nějaká pravidla zrodila. Lokality v okolí pramenů jsou v případě producenta minerálních vod vybírány záměrně. Základní charakteristikou přírodních minerálních vod je, že jsou čisté, neupravované, tedy v podstatě v biokvalitě.
„Zdravá a rozmanitá příroda a důsledná péče o okolí vodních zdrojů nám umožňuje dodávat lidem kvalitní minerální vodu už 150 let. Je tedy zcela logické, že právě v místech, kde minerální voda (Poděbradka, Hanácká Kyselka, Magnesia a Mattoni) vzniká, usilujeme o obnovu původního biotopu a tím i ochranu biologické rozmanitosti,“ říká Klára Hálová, manažerka kategorie vody z Mattoni 1873 na adresu jednoho z biotopů, který firma „založila“ v Poděbradech.
Jedno ze dvou jezírek v poděbradském biotopu
Luční ekosystémy ubývají
Nevelký prostor uzavřený stromovým porostem, řekou Labe a nedalekým polem i areálem minerálkového producenta. Zarostlá louka s již fungující tůní a další, která vznikla nedávno a teprve se bude napouštět. To je menší louka na okraji Poděbrad. Zdejší „minerálkovna“, kde se lahvuje už více než sto let známý nápoj Poděbradka, si tu pronajala kus země. Na místě pravděpodobně byla dříve louka a jakmile se o ni lidé přestali starat, začala být pro přírodu bezcenná, tedy bez vývoje jakéhokoliv života. Proto se společnost rozhodla spolu s ČSOP toto změnit a do místa život a biodiverzitu navrátit.
Luční biotop v Poděbradech je tak další, které Mattoni kolem svých závodů po Česku obnovuje na celkových 16 hektarech. Právě biotop u Poděbrad se řadí k těm, které se staly součástí firemního přístupu k udržitelnému podnikání a prosazování lepšího životního prostředí.
„S Mattoni 1873 jsme vytipovali lokality, které mají potenciál, aby se při správné péči obnovila původní druhová skladba. Mohou se tak stát ukázkovým projektem pro další cenná prostředí ve svém okolí,“ vysvětluje Petr Stýblo, koordinátor projektu z Českého svazu ochránců přírody.
V lučním biotopu se daří ptákům i dalším živočichům
V České republice v posledních desetiletích docházelo k rapidnímu úbytku lučních ekosystémů, které byly v Česku původně převažujícím biotopem se zcela specifickou skladbou rostlina živočichů. Poděbradská lokalita má rozlohu 1,2 hektaru. Byla do projektu vybrána, protože má potenciál znovu obnovit některá společenstva a přinést původní květenu s pestrou škálou dalších organismů.
Babočky, žluťásci, modrásci, bělásci. Znáte tyhle motýli?
„V první řadě na louce došlo k úklidu menší skládky, následně jsme vyřezali a vykáceli náletové dřeviny a keře, tím se obnovila plocha původní louky. Zorali jsme půdu, provedli jarní výsev semen původních rostlin,“ popisuje práce k obnově lokality v Poděbradech Luboš Vaněk z ČSOP, který má louku na starost. Luční hospodářství doplňují i ovocné stromy nebo ptačí budky.
V lučním biotopu se daří ptákům i dalším živočichům
Péče o nevelkou plochu se vyplácí. V loňském roce zde napočítali na jedenáct druhů keřů a stromů, pětadvacet druhů cévnatých rostlin, patnáct druhů motýlů, šest druhů bezobratlých, sedmnáct druhů ptáků, pět druhů savců, jeden druh plaza a tři druhy obojživelníků.
Stále více jsou tu k pozorování například motýli, které v řadě míst Česka už neuvidíte. Děti také jejich jména ani neslýchají, a pokud je vyslovíte, netuší možná, že se jedná právě o motýli.
Mokřad nebo zelené stěny místo klimatizace
Už pátým rokem pracuje na rozvoji mokřadu v těsné blízkosti výrobního závodu i firma Coca-Cola v Praze 9. Mokřad, který byl vybudován v roce 2021 jako inovativní řešení hospodaření s dešťovou vodou, se postupně etabloval jako významný biotop pro místní flóru a faunu. Předchozí měření biodiverzity zaznamenalo na lokalitě mokřadu víc než 80 druhů rostlin, z nichž 7 patří mezi zvláště chráněné druhy. Po vybudování naučné stezky s dřevěným altánem bylo nyní provedeno specializované ornitologické měření, které prokázalo přítomnost desítek druhů ptáků.
Mokřad a naučná stezka v areálu pražského závodu Coca-Cola
Častým cílem nejen lidí z médií je i areál firmy Liko-S. Mezi průmyslovými budovami poblíž vlakového nádraží ve Slavkově u Brna se výrazně vymyká. U umělého jezírka stojí stavba s fasádou z živých rostlin a střešní kořenovou čističkou odpadních vod. Je ukázkou toho, kam směřuje jedna z nejúspěšnějších rodinných firem z jižní Moravy.
Zelená hala společnosti Liko-S
Vyrostla tu unikátní průmyslová hala, která má zelenou střechu i fasádu. Navíc nepotřebuje kanalizaci. V roce 2019 byla první svého druhu na světě. „Rozdíl v teplotě u zelené a standardní střechy je více než 50 stupňů Celsia,“ upozorňuje Rostislav Dvořák, jenž má ve slavkovské firmě na starosti právě zelené stavby.
Náklady na chlazení jsou tak šestkrát nižší než u srovnatelné haly postavené tradičním způsobem.
