Ženy jsou na mírových jednáních velmi potřebné, říká Vanda Prošková pracující pro OSN

Ta má zajistit, aby hlas žen byl slyšet v debatách o globální bezpečnosti a odzbrojení. V úřadu pro otázky odzbrojování při OSN pracuje sedmadvacetiletá Vanda Prošková. V rozhovoru pro Metro prozradila, jak se k práci v OSN dostala, proč je důležité pracovat s mladými lidmi, a mimo jiné také vysvětlila, jaké to je prosadit se v oboru, který patří spíše mužům.

Rozhodnutí při škole
Už během bakalářských studií na pražské Anglo-American University (AAU) Prošková věděla, že by chtěla pracovat na půdě OSN. „Byl to jeden z důvodů, proč jsem si AAU jako školu vybrala. Studium v angličtině a mezinárodním prostředí byla skvělá průprava pro mou nynější profesi,“ říká Prošková. Už během bakalářského studijního programu tak spolupracovala s několika organizacemi, které při OSN působí, nejprve jako stážistka, později jako konzultantka, a přímo jako mladá expertka na půdě OSN několikrát promluvila.

U stolu s vlivnými lidmi
Prošková je v současnosti jednou z padesáti členů rady World Future Council, spolu s lidmi, jako je Auma Obama, sestra bývalého prezidenta Baracka Obamy, nebo Jane Goodall. Úřad, ve kterém působí, funguje jako sekretariát například pro Nuclear Non-Proliferation Treaty (Dohoda o nešíření jaderných zbraní – pozn. redakce) nebo pro každoroční zasedání prvního výboru Valného shromáždění OSN. „Prakticky to znamená pomoc státům s přípravou, právními otázkami, ale i samotným vyjednáváním. Často nás navštěvují ambasadoři a diplomaté, kterým pomáháme připravit se na vyjednávání nebo s přípravou textů k různým usnesením,“ říká Vanda Prošková. Celá OSN momentálně žije také nadcházejícím Summit of the Future (Summit budoucnosti – pozn. redakce).

Co potvrdily statistiky
Práce a odhodlání Proškové jsou inspirací nejen pro studenty, ale i pro všechny, kteří věří v mírové řešení konfliktů. Podle ní je důležité, aby na pozicích, jež se zabývají mezinárodním jednáním, byly právě ženy. „Statisticky bylo navíc dokázáno, že když jsou součástí mírových jednání ženy, vyjednaný mír je udržitelnější. Řečeno v číslech to znamená, že šance, že mír, na jehož vyjednávání se podílely i ženy, vydrží alespoň patnáct let, je o pětatřicet procent vyšší. Je tedy jasné, že bez žen to nejde,“ konstatuje Prošková.

Podíl žen mezi zaměstnanci OSN činí 51 procent, na misích je číslo odlišné, tam působí zhruba 30 procent žen. „Obecně také platí, že ženy často přináší nové metody a perspektivy k vyjednávacímu stolu. Vlastně mění celou dynamiku vyjednávání: soustředí se na kořeny problému nebo zapojení místních komunit, které vedou k udržitelnosti míru. Ženy jsou zkrátka skvělé diplomatky,“ pokračuje pro Metro Prošková a dodává, že kromě toho jsou ženy součástí konfliktů a nesou jejich velký nápor. „Například jsou často oběťmi sexuálního násilí ve válečných oblastech a podobně, tak by přece měly mít možnost být u jejich řešení. Bez žen v OSN by to bylo takové ‚o nás bez nás‘,“ vysvětluje odbornice.

Mladá žena z Evropy
Prošková navíc patří mezi nejmladší zaměstnankyně úřadu. Jako reprezentantce neziskových či akademických organizací se jí často stávalo, že ostatní předpokládali, že se jednání účastní jako zapisovatelka nebo asistentka. O to víc účastníky pak překvapilo, když zjistili, že je řečnicí, nebo dokonce organizátorkou akce.

„To se mi už nestává. Uvědomuji si ale, že jsem v minulosti byla mnohokrát pozvaná na konference jen proto, že jsem mladá, žena, a navíc z východní Evropy, kam je Česko zařazováno. Na taková pozvání jsem se už naučila říkat ne a věnovat volný čas pouze projektům, které mi opravdu dávají smysl a kde jsem ceněná za svou práci a znalosti, ne za věk, gender nebo původ,“ říká Prošková.

Spolupráce s mladými
Prošková nyní pracuje na programech zabývajících se jadernými zbraněmi a prací s mladými lidmi.

„Momentálně za finanční podpory Japonska připravujeme studijní program pro 50 mladých studentů, se kterými navštívíme Hirošimu a Nagasaki. Studenti budou moct diskutovat s ‚hibakusha‘, tedy lidmi, kteří přežili atomové bombardování těchto dvou měst, a na vlastní oči se podívat, jak jaderné zbraně dokážou udělat celá města neobyvatelnými,“ vysvětluje Prošková. „Na světě je v současnosti rekordní počet mladých lidí. Je tedy klíčové, aby se zapojovali do řešení problémů, když to náš svět naléhavě potřebuje. Musím říct, že minimálně ve světě odzbrojování a udržitelnosti je zájem mladých lidí často větší než u starších generací,“ konstatuje odbornice a dodává, že mladí lidé mají velmi jednoduchý přístup k informacím a umí obsah sdílet na sítích.

„Také si všímám, že o mnohých problémech přemýšlejí daleko komplexněji: například si lépe uvědomují, jak jsou války propojené s udržitelností. A hlavně, v budoucnosti, kterou tvoříme teď, budou žít současní mladí déle než současní senioři. Je tedy naprosto logické, že se snažíme, aby byla mírová a udržitelná,“ říká pro deník Metro Prošková.

Cena za mír Pro budoucí kariéru Proškovou inspirovalo také několik žen, které rovněž působí nebo působily v oboru mezinárodní bezpečnosti. „Inspirací mi je například ambasadorka Maritza Chan, skvělá diplomatka působící v New Yorku, která byla nedávno zvolena předsedkyní nadcházejícího prvního výboru Valného shromáždění,“ říká Prošková. „Dále Maria Fernanda Espinosa byla předsedkyní 73. zasedání Valného shromáždění OSN a nyní pracuje s různými organizacemi na podpoře žen v tomto oboru,“ dodává Prošková. Češka se hlásí také k odkazu Berthy von Suttnerové, která se narodila v Praze do rodiny Kinských. V Rakousku mají její podobiznu na dvoueurové minci. Bertha byla první nositelkou Nobelovy ceny za mír a samotnou inspirací pro Alfreda Nobela tuto cenu založit.