V půlce ledna 1920 spadla klec. Spojené státy se ponořily do „vznešeného experimentu“ zvaného prohibice. Architektem nové nealkoholické éry byl kongresman Andrew Volstead, navrhovatel prohibičního zákona, který byl ratifikován před 105 lety, 16. ledna 1920.
Zajimavostí je, že jedním z ústředních odpůrců prohibice byl prezident Woodrow Wilson, jenž vizionářsky argumentoval: „Zákazy ničeho rozumného nedocílíme. Naopak se obávám, že naši zemi uvrhneme do nejistoty, které zneužijí nekalé živly a podsvětí.“
Na cirhózu jater nevyzráli
Jeden z nejslavnějších zákonů v americké historii znamenal úplný zákaz výroby, prodeje a distribuce alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 0,5 procenta. S jakým výsledkem? V prvních letech prohibice se skutečně snížila spotřeba alkoholu o nějakých 20 až 30 procent, u lihovin to bylo dokonce padesátiprocentní snížení. Jedná se přitom o odhad vycházející z federálních statistik úmrtí na cirhózu jater.
Kolem roku 1924 se ovšem trend zvrátil – došlo k Wilsonem prorokovanému zvratu, jenž znamenal nejen nárůst konzumace alkoholu do předprohibiční éry, ale i vzestupu filutů a gangsterů v čele s chicagským Al Caponem. Touha po alkoholu byla zlatou žilou. Ameriku omámila podzemní síť pokoutních palíren. Jejich produkty se pak rozlévaly po celé zemi díky všudypřítomnému pašování. Například v New Yorku se počet destilérek zvýšil z 30 tisíc na více než 100 tisíc.
Kvalita podomácku pálených dryáků byla proměnlivá, občas vloženě špatná. Mezi pijany nebyla výjimkou ztráta zraku, asi pět tisíc jich zaplatilo cenu úplně nejvyšší. Podle Charlese Hansona Towna, autora knihy Vzestup a pád prohibice, se během „suchých“ let zvýšil počet vražd v souvislosti s černým trhem s alkoholem o 80 procent.
Federální pokladna přišla kvůli samotné prohibici na daních o 860 milionů dolarů, což v dnešních cenách činí 15 miliard dolarů. Vysoké náklady si navíc vyžádaly i represivní opatření na dodržování prohibice.
Rooseveltova výhra
Atmosféra v USA byla neúnosná, i zastánci prohibice čekali, kdo zatáhne za záchrannou brzdu. Odvahu k tomu dostal prezident Franklin D. Roosevelt.
K roztočení kohoutků došlo 5. prosince 1933, následující dny byly podle pamětníků jedním velkým mejdanem.
Král Chicaga
|